Psaním se Roman Pišný úspěšně živí, jak to dokumentuje popis jednoho dne, ovšem bez internetu by to pro vozíčkáře bylo nemyslitelné.
Přiznám se, že jsem dlouho přemýšlel o tom, čím letos přispěji do literární soutěže, nenapadala mne žádná témata. Inspirace přišla těsně po probuzení, když jsem přelouskával v novinách víkendová zpravodajství. Při čtení novin mne upoutal nadpis, který oznamoval, že proběhl konkurs do jakési „reality show“. Tato podivná zábava sice hýbe světem, ale mě dosud neoslovila. Tedy až to této chvíle. Rozhodl jsem se proto jednu z takových show rozběhnout a stát se v ní hlavním aktérem. A vlastně i divákem, který popíše děj. Téma živého přenosu je jednoduché – moje tradiční pondělí s internetem.
10:45 – právě začíná můj tradiční pondělní kolotoč. Jako obvykle jej odstartoval šéf sportovní redakce regionálního deníku, aby se telefonicky ujistil, že ode mne obdrží materiál pro úterní vydání. Uklidňuji ho, že do čtrnácté hodiny mu vše zašlu elektronickou poštou.
12:18 – v redakci ze mne budou mít radost, protože zpracované zpravodajství ze dvanácti zápasů futsalu právě obdrželi, a to s dvouhodinovým náskokem. Poprvé jsem dnes použil internet, a sice kvůli odeslání materiálu.
12:25 – všechny aktuality, které elektronicky odešly do novin, musím nyní umístit i na webové stránky okresního svazu. K tomu je nutné doplnit údaje do statistických tabulek, tahle činnost zabírá nejvíce času. Jinak to je pohodička, stačí pár kliknutí a data jsou na webu.
12:50 – vypadalo to, že vše bude bez problémů a údaje na web kompletně dodám, ale mou snahu přerušil další telefonát. Ze zaměstnání volá kamarád, chce si vsadit přes internet. Už jsem mu tolikrát říkal, aby si pořídil vlastní připojení, ale pořád nic. Kdyby aspoň občas vyhrál...
14:13 – konečně jsem futsalový web nakrmil novými údaji a můžu začít pracovat na něčem jiném. Koukám do doručené pošty a vybírám čím začít. Na výběr mám kuželky nebo atletiku, přednost dostává královna sportu. Z mládežnického přeboru mi přišlo pár povrchních informací s odkazem, abych si bližší nalezl na internetu.
17:57 – překvapilo mne, že vytvořit smysluplnou zprávu z atletické soutěže bylo tak zdlouhavé. Elektronickou poštou posílám materiál do redakce a určuji, aby se v tisku objevil ve středu nebo ve čtvrtek.
18:06 – popíjím sójové mléko a z internetových stránek stahuji výsledkovou listinu série tří turnajů kuželkářů, k tomu z doručené pošty přidávám soubor s odpověďmi kuželkářského činovníka na mé otázky. Tímto způsobem dělám rozhovor, když nemůžu být s respondentem v přímém kontaktu.
19:44 – zpracované výsledky a rozhovor s perexem už odešly e-mailem do deníku. Obojí by mělo vyjít až v sobotu. Dávám si chvíli pauzu, chci se dívat na Branky – body – vteřiny.
20:08 – kouknul jsem i skeč „borec na konec“ a chci se dostat do své e-mailové schránky. Nic se neděje, to je divné. Zkusím to znovu, zase nic. Do třetice, co to je? Oznámení správce serveru, že dochází k údržbě a činnost bude znovu zahájena ve 21:00 hodin. To se mi hodí, aspoň se oholím a uskutečním s předstihem osobní hygienu, ušetřím čas na večer.
21:26 – to je hrůza, e-mail pořád nefunguje. Jen pořád dokola ukazuje: 500 – interní chyba systému.
22:12 – v televizi doktor House léčí nejnemožnější diagnózy a moje poštovní schránka mi stále oznamuje číslovku pět set. Už jsem ji viděl tolikrát, škoda, že se nejedná o bankovky.
22:55 – od kamaráda gamblera přišla textová zpráva, abych mu zkontroloval tiket. Posílám mu z internetu na mobilní telefon odpověď, že jeho tipy dopadly stejně jako vždy předtím...
0:18 – máma mi dala tajenky, abych je přepsal do kupónu na internetových stránkách jejího oblíbeného luštitelského magazínu. Řekl bych, že je ve výhrách úspěšnější než můj kámoš, on nevyhrává, ale máma už dvakrát vyhrála budík.
0:43 – jsem naštvaný, protože e-mail pořád nefunguje, vypínám počítač a jdu spát. Chtěl jsem tu představit své tradiční pondělí s internetem, ale technika udělala z mé show propadák...