Jak to, že nevidomý přijde do práce v ponožkách stejné barvy?
A jaké se mu zdají sny? Barevné nebo černobílé? A co udělá vozíčkář, když potřebuje na záchod, ale žádný bezbariérový se na veřejně přístupných toaletách nenachází? Věřte, že řešení jsou různá a ne vždy příjemná. Proto, aby se děti mohly takto ptát, nabízí novopacké občanské sdružení Život bez bariér školám účast v projektu „Prevence proti úrazům“.
I vás určitě zajímá, jak se z člověka stane vozíčkář, ale na ulici se ho na to většinou nezeptáte. Děti a žáci, kteří se do projektu zapojí, se ale zeptat mohou, a to bez zbytečného ostychu, protože vozíčkáři Jirka, Maruška a Inka jim svůj příběh povědí rádi, otevřeně a bez zábran.
Nevidomá Růženka jim potom ukáže, jak je možné, že si ráno oblékne obě ponožky stejné barvy a jak to udělá, aby ji při placení v obchodu nikdo neošidil. Nenásilně tak dětem demonstruje to, jaké štěstí člověk má, když vidí, a povídá si s nimi o tom, čemu by se měly vyhýbat, pokud o zrak nechtějí přijít.
Na závěr každé besedy mohou děti zažít jaké to je, dostat se do školy na invalidním vozíku, či si poslepu nalít vodu do sklenice. A zážitky to bývají opravdu humorné, ale silné.
Projekt „Prevence proti úrazům“ je tu proto, aby děti do svého uvažování zahrnuly svět i s úrazy, s nemocemi a s hendikepovanými lidmi. To se mu daří díky zdravotně postiženým, kteří se s dětmi dělí o své často bolestivě nabyté zkušenosti, nepříjemné zážitky, intimní postřehy i praktické rady.
Pokud jste zvědaví na to, jak besedy probíhají, nebo máte chuť se zapojit, podívejte se na: www.zbb.cz/stitky/prevence-proti-urazum. Těšíme se, že se potkáme i s vašimi žáky.
Děkujeme Ministerstvu zdravotnictví ČR, které v roce 2014 realizaci projektu podpořilo.
Olga Banýrová