Upozorňuje v rozhovoru věnovaném rakovině tlustého střeva a konečníku Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatiky a analýz na Masarykově univerzitě v Brně.
Češi patří k národům, které trápí vysoký počet nádorů rakoviny tlustého střeva a konečníku (CRC). Diagnózu se často dozvídají až v poslední fázi nemoci, kdy je šance na její vyléčení nízká. Podle Ladislava Duška, ředitele Institutu biostatistiky a analýz na brněnské Masarykově univerzitě, na tom svůj podíl viny nese nevědomost pacientů, k níž přispívá neexistence státem řízené osvětové kampaně a také fakt, že Češi jednoduše prevenci ignorují.
Ladislav Dušek pracuje jako ředitel Institutu biostatiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (IBA MUNI), který zajišťuje datovou a analytickou agendu v rámci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
- Počet Čechů, u kterých je diagnostikována rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom, CRC), je velmi vysoký. Jak si na tom stojíme v porovnání s Evropou?
Česká populace je touto diagnózou jedna z nejvíce zatížených, a to nejen z evropského, ale i celosvětového pohledu. Na předních příčkách se střídáme s dalšími dvěma státy, Maďarskem a Slovenskem, a první místo obsazujeme nejen v incidenci, ale i mortalitě. A nejde jen o kolorektální karcinom, na čelních světových pozicích jsme bohužel třeba i v diagnóze nádorů ledvin.
Zpátky k CRC. Jedná se ale o jakési specifikum středoevropského regionu. Velké množství nádorů můžeme pozorovat i v Maďarsku, na Slovensku, nebo v přilehlých příhraničních oblastech Německa, především v Bavorsku.
- Mohl byste uvést konkrétní čísla?
Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 8.500 nádorů kolorekta a všech zhoubných nádorů včetně bazaliomů, tedy nádorů kůže, které nejsou tolik zhoubné a neohrožují člověka přímo na životě, kolem 75 tisíc. Kdybychom bazaliomy odečetli, zjistíme, že těch skutečně zhoubných nádorů je ročně diagnostikováno 55 tisíc.
Na CRC ročně v ČR umírá přibližně 4 tisíce osob.
- Čím to?
Důvodem je fakt, že skoro polovina z těchto nádorů je v České republice diagnostikována v pokročilém stádiu, tedy s relativně nízkou šancí na dlouhodobý úspěch léčby. To samozřejmě znamená i velké riziko pro státní rozpočet, protože léčba tohoto druhu nádorů v této fázi je tou úplně nejdražší.
- Co Česká republika dělá špatně, že jsou tato čísla tak vysoká?
Jednak za to mohou objektivní faktory, mezi něž patří také genetická predispozice. Druhým objektivním faktorem je stárnutí populace. Tato nemoc je způsobována převážně kumulativním rizikem, což znamená, že riziko se v průběhu života zvyšuje a počet onemocnění začíná narůstat kolem 45. roku a dramaticky se zvedá ve věku nad 55-60 let. Nejtypičtější pacient s kolorektálním karcinomem je tedy ve věku 63-67 let a nezáleží na tom, zda jde o muže či ženu. Dá se proto počítat s tím, že jak bude naše populace stárnout, počet nádorů bude stoupat.
Celý rozhovor najdete na webu EurActiv.cz.