Otevřený dopis ministru školství Marcelu Chládkovi k problematice aktivačních center
Požadavek na legislativní a ekonomické zabezpečení aktivačních center při základních školách speciálních pro vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem v rámci jejich celoživotního učení. To je obsah petice, která byla zveřejněna zároveň formou otevřeného dopisu ministru školství, mládeže a tělovýchovy Marcelu Chládkovi.
Vážený pane ministře,
pojem „aktivační centra“ Vám není neznámý, sám jste osobně a s velkým zaujetím navštívil Aktivační centrum v Jihlavě.
Koncept, který naše speciální pedagogy před léty oslovil v Dánsku, byl v poměrech ČR velmi úspěšně ověřen postupně dvěma projekty ESF:
projektem IPo „Speciální vzdělávací aktivity pro osoby s nejtěžšími formami zdravotního postižení prostřednictvím aktivačních center v rámci speciálních škol“ (dále jen: „AC I“), realizovaný v letech 2010 – 2013 v 5 krajích ČR obecně prospěšnou společností Humanitas-Profes
a
projektem IPn „Aktivační centra – vzdělávání pro těžce zdravotně postižené“ (dále jen: „AC II“), probíhající v letech 2012 – 2014 v 9 zbylých krajích ČR za realizace MŠMT ve spolupráci s partnerem projektu Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV).
MŠMT investovalo do těchto projektů prostřednictvím ESF více než 40 mil. Kč, na základě kterých systémově vzniklo ve všech 14 krajích ČR 14 skvěle vybavených aktivačních center s profesionálně vyškolenými pracovníky a vypracovanými metodickými materiály. Jedním z výstupů uvedených projektů byl návrh legislativní úpravy, která by zajistila možnost celoživotního učení formou optimálních kurzů aktivačních center při základních školách speciálních i dalším zájemcům s tímto postižením.
K velkému zklamání všech do projektů zainteresovaných odborníků a především rodičů žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem, není však současné MŠMT legalizaci aktivačních center nakloněno. Postupně proběhly tři společné pracovní porady zástupců MŠMT a realizátorů projektů s cílem najít optimální řešení budoucnosti aktivačních center, žádná z nich však uspokojivé řešení nepřinesla.
Velmi nás udivilo, vážený pane ministře, že se odborných pracovních jednání k problematice aktivačních center neúčastní speciální pedagogové. Na poslední poradě dne 24. 11. 2014 byl ze 7 zástupců MŠMT (+ další 2 omluveni) pouze jeden speciální pedagog, který však profesně vůbec nevystoupil. Je odpovídající, aby se ve Vašem úřadu řešila komplexní a vysoce odborná oblast speciálního vzdělávání naprosto poddimenzovaným personálním obsazením, dé facto jedním referentem? Právě tuto skutečnost považujeme za příčinu současného neutěšeného stavu v řešení koncepčních a novátorsky realizovaných záležitostí našeho speciálního školství, již dávno běžných v zemích EU – viz např. aktivační centra.
Protože o uvedené situaci nejste podrobně informován, dovolujeme si formou otevřeného dopisu sdělit své rozčarování, které bohužel završuje léta zodpovědné profesionální práce mnoha týmů odborníků a pro žáky s nejtěžšími formami mentálního postižení roky mimořádně přínosných činností.
Dovolujeme se dotázat, vážený pane ministře, jak je možné, že po mnohamilionových investicích do vybavení a provozu aktivačních center mají v současnosti ředitelé škol s tímto majetkem problémy, je nevyužitý, je složitě zapůjčován či vracen realizátoru projektu NIDV, neboť udržitelnost aktivačních center druhého projektu nepokračuje ani ve své minimální podobě? Proč se nikdo z MŠMT o optimální zajištění těchto pracovišť nepostará? Např. dopisem zřizovatelům (KÚ a MÚ) s žádostí o aktuální cílenou pomoc v překlenujícím období od ukončení projektu do legislativního ukotvení aktivačních center?
Dovolujeme se též dotázat, vážený pane ministře, proč MŠMT není schopné využít a zrealizovat ani jeden ze tří předložených legislativních návrhů na ukotvení aktivačních center do systému vzdělávání či připravit další, vhodnější? Především rodiče žáků s nejtěžšími formami mentálního postižení, nebývale spokojení se zapojením svých dětí do kurzů aktivačních center, nechtějí slyšet ze strany Vašich pracovníků neustálé NELZE, NENÍ MOŽNÉ, NENÍ ŽÁDOUCÍ, NENÍ POTŘEBNÉ..., ba dokonce názor nabídnout výsledky projektů MPSV a navzdory trendu deinstitucionalizace směrovat rodiny s postiženými dětmi i v ryze vzdělávacích aktivitách zpět do sítě sociálních služeb, která má v jejich životě jiné poslání.
Jak je možné, vážený pane ministře, že za uplynulých 25 let, které se právě v současnosti ve všech oblastech našeho společenského života vyhodnocují, bylo legislativně schůdné a podařilo se rozšířit pro skupinu žáků s nejtěžšími formami mentálního postižení původní 8letou pomocnou školu do dnešní podoby široké vzdělávací nabídky (viz mateřská škola speciální, tříletý přípravný stupeň, desetiletá základní škola speciální, jednoletá a dvouletá střední praktická škola, kurs k doplnění základů vzdělání, speciálně pedagogické centrum pro mentálně postižené...) a v současnosti završení celého systému aktivačními centry legislativně zabezpečit nelze?
Ani předběžně propočítané ekonomické náklady řádově v jednotkách milionů (na mzdy pedagogických pracovníků aktivačních center) nejsou vzhledem k velmi malé a omezené skupině uživatelů pro MŠMT či KÚ nepřekonatelné. Kvalifikovaným odhadem se jedná o maximální počet cca 1 tisíc žáků aktivačních center v celé ČR.
Velmi nás mrzí, vážený pane ministře, že striktní regule projektů ESF v oblasti cílové skupiny žáků aktivačních center, se nedaří optimálně a účelně překlopit do reálného světa potřeb žáků s nejtěžšími formami mentálního postižení. Praxe ukazuje, že aktivační centra, podobně jako v zahraničí, mohou sloužit jak starším žákům základních škol speciálních a středních praktických škol s jednoletou i dvouletou přípravou, tak jejich absolventům. Neustálé připomínání hranice 26 let věku není pro aktivační centrum podstatné, neboť žáci s nejtěžšími formami mentálního postižení pobírající invalidní důchody nejsou plátci sociálního a zdravotního pojištění a uvedené věkové omezení se jich tudíž při celoživotním vzdělávání z ekonomických důvodů netýká.
Vážený pane ministře, pevně věříme, že výše vznesené dotazy, připomínky a požadavky neodradí svou konstruktivní kritičností, ale za Vašeho aktivního přístupu přispějí k nápravě současného stavu a zajistí účelné a racionální uchopení konceptu aktivačních center tak, aby tato instituce spatřila světlo svého světa již v momentálně připravované novelizované legislativě.
Vážený pane ministře, v průběhu obou projektů byl záměr zřídit v ČR aktivační centra pro těžce mentálně postižené konzultován s mnoha vlivnými osobnostmi našeho veřejného života, vždy s nebývalým ohlasem a mimořádně kladnou odezvou. Tajemník Vládního výboru pro občany se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník podpořil vizi aktivačních center a osobně se aktivním referátem zúčastnil i odborného semináře k zakončení prvního projektu. 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Mgr. Miluše Horská se iniciativně zajímala o danou problematiku a pomoc při realizaci aktivačních center veřejně přislíbila ve svém vystoupení na závěrečné konferenci druhého projektu. Aktivační centrum v letošním roce osobně navštívila i stávající komisařka v Junckerově evropské komisi Mgr. Věra Jourová, která též přislíbila z titulu své nové funkce potřebnou pomoc. O dané připravované možnosti vzdělávání mládeže s těžkým mentálním postižením byl informován např. i biskup Mons. Mgr. Jan Baxant z Litoměřické diecéze u příležitosti biřmování mladého muže s Downovým syndromem, záměrem byl velmi nadšen. Petiční arch za aktivační centra podepsal na výroční konferenci Psychopedické společnosti i senátor a předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR JUDr. Miroslav Antl.
Václav Havel byl přesvědčen: „ ...že právě v době globálního propojení světa, kdy i parciální a lokální politická rozhodnutí mohou mít nepřímý vliv na osud lidstva, by v politice měli být vítáni lidé vzdělaní, hloubaví a především statečně a velkoryse myslící i na to, co je daleko za hranicemi jejich bezprostředního vlivu...“. Věříme, vážený pane ministře, v naplnění těchto slov i v oblasti státní správy a děkujeme za pochopení a Vaši radikální pomoc jménem všech zainteresovaných kolegů z aktivačních center i jejich sympatizantů, především však uživatelů s těžkým mentálním postižením a jejich rodičů – viz petiční archy v příloze. Všichni zde podepsaní byli s textem petice seznámeni.
Za výše uvedené a s jejich souhlasem
PhDr. Marta Teplá,
speciální pedagog, v letech 1990 - 2010 koncepční pracovník odboru speciálního vzdělávání MŠMT pro oblast vzdělávání mentálně postižených
Petice je podpořena 1824 podpisy na celkem 122 podpisových arších.
