Když nestačí zdravý životní styl, pomůže farmakologická prevence
Zdravotní stav každého z nás ovlivňuje řada faktorů. Tři základní jsou věk, pohlaví a geny – ani jeden z nich ale nezměníme. Dále prostředí, v němž žijeme, návyky, životní styl. Pro lepší zdraví můžeme sportovat, nekouřit, jíst podle zásad racionální životosprávy. Můžeme se vyhýbat nadměrnému pití alkoholu a stresu, nechovat se rizikově. Mnohdy to však nestačí. Pak nastupuje prevence za použití léčivých přípravků, které jsme ještě před třemi desítkami let neznali.
S tím, jak se prodlužuje délka lidského života, se lidé častěji dožijí choroby, která je jim „předurčena“ jejich geny. „Jde nejen o nádory, ale také o diabetes a kardiovaskulární onemocnění. Například člověk s familiární hypercholesterolemií, což je nemoc provázená významně zvýšenou koncentrací cholesterolu na genetickém podkladu, může bez léčby a preventivních opatření dostat infarkt před 30. narozeninami,“ uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
Pokud se léky a úpravou životosprávy podaří snížit koncentraci LDL cholesterolu, pak má nemocný šanci prožít stejně dlouhý a kvalitní život jako vrstevníci bez genetické odchylky.
„S moderními PCSK9 inhibitory toho dosáhnout lze,“ informuje Dvořáček a dodává: „Vždy je skvělé, když inovativní lék zkvalitní léčbu, ale pokud jde o pacienty, kteří za svou nemoc vůbec nemohou, pak to platí dvojnásobně.“
Pacienti, u nichž je prevence možná, mají štěstí
Ideálem preventivní farmakoterapie je oddálit nebo zcela odvrátit nástup choroby u lidí s příslušnou dispozicí, případně zabránit rozvoji komplikací u již nemocných. Zdaleka to zatím není možné ve všech oblastech.
„Jsou však minimálně dva obory, ve kterých už jde o každodenní realitu, a to jsou kardiologie a diabetologie. Tyto dva obory se v posledních deseti až patnácti letech velmi rychle a dynamicky rozvíjejí. V kardiologii existují nové intervenční metody, v oblasti dyslipidémií máme biologické léky,“ uvedl praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP MUDr. Igor Karen.
V diabetologii se podle něj rozšířily možnosti léčby, která je pro pacienty bezpečnější a efektivnější než před jednou až dvěma dekádami. „Právě včasnou intervencí se daří oddalovat nástup komplikací ve smyslu akutních koronárních či cévních mozkových příhod,“ dodává lékař.
Věda dokáže překvapit
Na obzoru se objevují i velmi netradiční skupiny léčiv. Možná odpoví na otázku, jak preventivní, ochranný efekt tělesné zátěže z hlediska rozvoje diabetu i dalších chorob zprostředkovat těm, kdo se sami hýbat nemohou.
„Ve vývoji jsou takzvaná exercise-mimetika, tedy léky napodobující efekt cvičení. Zatím se většina expertů shoduje na tom, že budou určena zejména zcela nezdatným pacientům a pacientům upoutaným na lůžko, pro které budou představovat most ke skutečnému cvičení,“ říká MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D. ze 3. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Medicína není všemocná
I když jsou možnosti moderních léčiv, operačních postupů či diagnostiky úžasné, zdůrazňují lékaři osobní zodpovědnost každého z nás.
„Ano, vývoj v medicíně se ubírá mílovými kroky, nicméně i pacient by měl začínat s prevencí u sebe. Neukázněného pacienta mnohdy sebelepší medicína nedokáže vyléčit. Potřebné je omezit nadužívání alkoholu, kouření, o drogách ani nemluvě. O omezení nadváhy a obezity v celé populaci se sice mluví, ale pacienti nejsou skoro vůbec motivováni, tak jako se to už jinde v Evropě děje – ze strany zdravotních i komerčních pojišťoven,“ doplnil MUDr. Igor Karen.
INTERVIEW S ODBORNÍKY
Které skupiny léčiv jsou úspěšné u kardiovaskulárních chorob a diabetu?
Odpovídá MUDr. Igor Karen
Dle dat z dlouhodobých klinických, intervenčních, i epidemiologických studií se jeví pozitivně celá řada lékových skupin, zejména však antihypertenziva, z nichž blokátory RAAS dominují v kombinaci s blokátory kalciových kanálů. I další anitihypertenziva se při správné indikaci jeví jako velmi prospěšná až nenahraditelná.
Z dalších skupin to jsou hypolipidemika – zejména statiny, fibráty a ezetimib – a biologická léčba, která by měla být uvážlivě indikována zejména u pacientů s familiární hypercholesterolémií.
V posledních pěti až deseti letech došlo k nástupu moderních perorálních i injekčních antidiabetik (zejména gliptinů, gliflozinů, injekčních inkretinů). Jsou vyhodnocovány a následně publikovány i jejich další přídatné benefity, jako snižování kardiovaskulárního rizika či snížení výskytu koronárních i mozkových příhod.
Je možné oddálit pozdní komplikace diabetu farmakologickou léčbou? A za druhé, odvrátit samotný rozvoj nemoci?
Odpovídá MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.
Za posledních 10 let došlo ke zdůraznění kardiovaskulární bezpečnosti nově zaváděné farmakoterapie. V posledních letech máme k dispozici 2 preparáty ze 2 léčebných skupin, které jsou kardioprotektní: empagliflozin a liraglutin.
Existují působky, které dokáží nejen předcházet rozvoji diabetu, ale diabetes také léčit. Navíc komplexně působí na další orgánové systémy. Jsou levné, téměř vždy připravené k použití, s minimem nežádoucích účinků. Jde o myokiny – působky uvolňující se z pracujícího svalu. Jejich působení je ale natolik komplexní, že bude ještě dlouho trvat, než je budeme moci ovlivňovat klasickými léky. Z aktuálně dostupných léků má data metformin.
Jan Typlt