Je váš partner stále unavený? Pozor, může to být příznak vážné choroby!

Přimějte partnera k návštěvě lékaře

Únava při nedostatku spánku nebo po náročných psychických či fyzických aktivitách je pochopitelná a vcelku rychle odezní, když se člověk vrátí k dodržování správné životosprávy. Jako možný příznak vážné choroby ji můžete začít brát ve chvíli, kdy se vyskytuje dlouhodobě a neustává ani po důkladném odpočinku. Přesto ji lidé mají tendenci spíše přehlížet a překonávat silou vůle, protože přece všichni žijeme rychle a chceme toho v životě hodně stihnout.

Jestliže u vašeho partnera sledujete dlouhotrvající únavu spojenou se ztrátou životní energie, nebojte se ho upozornit na to, aby problém nepodceňoval a začal ho řešit včas. Nikdy se ale nesnažte partnera diagnostikovat pomocí informací nalezených na internetu - přesnou diagnózu by měl vždy určit odborný lékař.

Které nemoci provází zvýšená únava?

Nevysvětlitelný a dlouhodobý pocit únavy může být projevem chronického stresu či deprese, cukrovky, spánkové apnoe, porušené funkce štítné žlázy nebo třeba také počínající roztroušené sklerózy či chronického únavového syndromu. Následující přehled onemocnění, u nichž je únava výrazným symptomem, ale rozhodně neberte jako vyčerpávající. Častá únava totiž může provázet celou řadu dalších vážných i lehčích onemocnění a vždy je potřeba poradit se o problémech se svým lékařem.

Roztroušená skleróza (RS)

Chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému, což způsobuje zánět a zhoršení schopnosti nervových buněk v mozku a míše spolu komunikovat. Později dochází až k zániku nervové buňky, který je nevratný.

Příznaky se často liší, jde hlavně o změny vidění i bolest v očích, brnění či znecitlivění končetin, slabost, neobratnost, zakopávání a porucha rovnováhy. Dále také problémy s řečí či polykáním a vyprazdňováním, sexuální dysfunkce. V začátku jsou přitom často jedinými signifikantními příznaky značná únava, zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost a výkyvy nálad.

„Přibližně 85 % pacientů postihuje relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy, kdy dochází k opakovanému střídání příznaků nemoci a klidového období. Naproti tomu asi 10 % nemocných se potýká s primárně progresivní formou, kdy po nástupu prvních příznaků nemoci nenásleduje klidové období a u pacientů se postupně prohlubuje a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

RS postihuje především mladé dospělé ve věku 20-40 let, kteří mají často tendenci příznaky zaměňovat za vyčerpání z hektického životního stylu. Včasný záchyt onemocnění a zahájení léčby zvyšuje šance na lepší standard života a pomáhá eliminovat psychické dopady onemocnění. Ty hrají zásadní roli – v aktuálním průzkumu společnosti Roche „MS MindSet Survey” přiznává 96 % pacientů, že kvůli symptomům RS zmeškalo významné osobní i společenské události.

Terapie RS spočívá nejčastěji v biologické léčbě a velmi důležitá je zdravá životospráva a role fyzioterapeuta, tedy pravidelné cvičení. Více informací o RS naleznete například na portále Moje medicína, kde si můžete udělat i interaktivní kvíz o fungování mozku.

Cukrovka (diabetes mellitus)

Jedná se o onemocnění metabolismu podmíněné nedostatkem inzulinu, které je způsobeno zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykemií). Mezi jeho nejčastější příznaky u dětí i dospělých patří abnormální žízeň a časté močení, ale také hubnutí i bez dietních omezení, únava a malátnost, nebo dokonce poruchy vědomí. Mezi dva hlavní druhy cukrovky spadá diabetes mellitus prvního typu, který se většinou objevuje u dětí, a druhého typu vyskytujícího se u dospělých.

„Diabetes je v dnešní době léčitelné onemocnění, které však pacienty provází celý život. Moderní postupy léčby umožňují diabetikům vést stejně kvalitní život jako zdravým lidem, v první řadě ale záleží na vůli pacienta dodržovat veškerá léčebná doporučení. Ta jsou sice individuální, každý pacient ale musí vždy důkladně porozumět tomu, proč je nutné zvýšit jeho pohybovou aktivitu, nastavit vyvážený jídelníček nebo třeba ubrat na váze,“ vysvětluje MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize.

Více informací o diabetu, jeho průběhu a léčbě naleznete např. zde: http://www.diabetickaasociace.cz/radi/category/zivot-s-diabetem/

Onemocnění štítné žlázy

Některé z onemocnění štítné žlázy postihne během života až desetinu populace, ženy až osmkrát častěji než muže. Jen v Česku trpí sníženou funkcí štítné žlázy (hypotyreózou) 525 tisíc osob a zvýšenou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou) 105 tisíc osob. Pouze každý druhý pacient si však je svého onemocnění vědom.

Štítná žláza produkuje hormony, které jsou potřebné pro všechny metabolické děje v těle. Jestliže štítná žláza produkuje hormonů málo, nebo naopak moc, projeví se to na fyzickém i psychickém zdraví člověka. Pokud dojde k včasné diagnostice nemoci a dodržuje se doporučená léčba, nemusí onemocnění zanechat žádné trvalé následky. K otestování příznaků onemocnění štítné žlázy můžete využít dotazník dostupný zde: http://www.tydenstitnezlazy.cz.

Spánková apnoe

Syndrom spánkové apnoe (SAS) je poměrně časté onemocnění. Jedná se o jednu z mnoha typů poruch spánku provázenou zhoršeným dýcháním, která vede až k zástavě dechu. Zástavy dechu, tzv. apnoické pauzy, bývají delší než 10 sekund a vyskytují se s frekvencí více než 10 za hodinu.

Apnoe se projevuje chrápáním a tělo je při ní nedostatečně zásobováno kyslíkem. Syndromem spánkové apnoe trpí v populaci do 10 % lidí, častěji jsou postiženi muži nad 40 let věku, rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je obezita.

Více informací o tomto onemocnění naleznete například na http://www.dobry-spanek.cz/syndrom-spankove-apnoe.

Chronický únavový syndrom

Přestože je některými odborníky jeho existence stále zpochybňována, reálně se vyskytuje u 2-3 % populace. Kromě neustávající únavy trvající déle než 6 měsíců, která omezuje aktivity nemocného až pod 50 % oproti původnímu stavu, mohou být dalšími příznaky únavového syndromu zvýšená tělesná teplota (zvláště po fyzické či psychické námaze), dlouhodobé bolesti v krku, zvýšená citlivost a zvětšení mízních uzlin, bolesti svalů, kloubů a hlavy, poruchy spánku, světloplachost, zapomnětlivost, neklid, úzkost a další neuropsychické změny.

Až polovina lidí se z nemoci dostane sama bez odborné pomoci, nicméně u druhé poloviny pacientů je potřeba vyhledat odborníka a postupovat dle jeho doporučení. Častou překážkou v léčbě této nemoci bývá neochota pacienta přijmout fakt, že je opravdu nemocný a že bude muset začít pracovat i se svou psychikou, a na druhé straně i neochota lékařů uznat chronický únavový syndrom jako vážný problém ohrožující zdraví.

Více informací o nemoci naleznete např. zde: www.unavovysyndrom.cz.

Adéla Vosádková