Sobota 29. září 2018 je „Světovým dnem srdce“

Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjejí v průměru kolem 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

Co můžeme pro své srdce udělat?

Rizikových faktorů průkazně spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je celá řada. Některé z nich jsou neovlivnitelné – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.

Existuje ale poměrně vysoké množství faktorů ovlivnitelných, jako jsou zdravá strava, pohyb, redukce nadváhy (kterou je možné ovlivnit i snížením krevního tlaku či nekuřáctvím).

K dalším ovlivnitelným faktorům patří i ty měřitelné pomocí biochemických vyšetření. Ta nám poskytují důležitou informaci o míře rizika rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. Některá biochemická vyšetření jsou k tomuto účelu přímo určená.

Vyšetření tzv. lipidového profilu:

• Vyšetření hodnot celkového cholesterolu – cholesterol slouží v těle ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice.
• Vyšetření hodnot LDL – (tzv. „špatný cholesterol“) – zvýšení jeho hladiny mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem.

• Vyšetření hodnot HDL – (tzv. „dobrý cholesterol“) – zvýšené hladiny znamenají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Vyšetření hodnot triacylglycerolů – forma tukových částic sloužících jako zdroj a sklad energie.

Z hodnot lipidů lze vypočíst i různé aterogenní indexy, které rámcově informují o míře rizika.

Existují ale i další faktory prokazatelně související s nebezpečím onemocnění cév i srdce a spolu s lipidovými faktory vedou k ateroskleróze cév a ztrátě pružnosti cévní stěny. Je to zejména vyšetření hladin krevního cukru, které může signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes), společně s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c), ukazujícím, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých cca 2 měsících. Patří sem i vyšetření hladin homocysteinu, jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy.

„Pokud se více rizikových faktorů vyskytuje společně, nebezpečí výrazně vzrůstá. Zejména nebezpečná je kombinace faktorů – změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označované jako metabolický syndrom. Ten představuje zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění i zvýšené riziko diabetu v dospělém věku. Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádíme dnes v laboratořích nejen na žádost lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu. Zájem o vyšetření na žádost pacienta v posledních letech stále stoupá, lidé si nutnost prevence a péče o zdraví uvědomují,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Jak se připravit k odběru krve k laboratornímu vyšetření?

Odběr se provádí nalačno ze žilní krve, většinou ráno. Pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10–12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem pak nesnídat, nekouřit, je dobré vypít tak ¼ litru vody či neslazeného čaje.

Obecně lze říci, že laboratorní vyšetření na žádost pacienta v laboratořích jsou dnes cenově dostupná, například u uváděného lipidového profilu činí cena vyšetření včetně odběru krve průměrně asi 240 Kč. Výsledky laboratorních vyšetření i s jejich vyhodnocením laboratoří jsou v současné době dostupné do druhého dne a lze je získat zabezpečenou cestou i elektronicky.

Jiří Šnejdárek