Vyšlo březnové číslo časopisu Sociální služby

Sebevědomí je někdy definované jako postoj k sobě samému. Přiměřeně sebevědomý člověk má ke druhým lidem přátelský postoj, je k nim empatický, tolerantní, a priori je respektuje a důvěřuje jim, hledá a snaží si udržet blízké vztahy. Již z tohoto lze usuzovat, že zaměstnanec sociálních služeb by měl být ideálně zdravě sebevědomý. Jak sebevědomí vzniká a proč je tak důležité píše v březnovém čísle kognitivně behaviorální terapeut Roman Pešek.

Když klientovi chybí peníze, tak zní název článku autorek Denisy Sapíkové a Lenky Raadové. Příspěvek se zabývá sociálními službami poskytovanými za úhradu a problematikou financování pobytových služeb. Odpovídá tak na otázku, zda poskytovatel zodpovídá za osobní životní komfort klienta a jak dalece se má angažovat v případě klientovy nedostatečné finanční situace. Článek vznikl na základě řady podnětů a připomínek, které celoročně dostává Etická komise APSS ČR.

Autorka koncepce Biografické péče o seniory Eva Procházková ve svém článku Humanizace péče o seniory na základě práce s biografií klienta představuje tuto inovační metodu, jejímž výchozím materiálem je životní příběh seniora, ve kterém nalézáme klíč k pochopení různých způsobů chování starého člověka, které se často jeví pečujícím jako podivné a zmatené. Metody přímé péče, které patří do nefarmakologických postupů terapie, jsou v tomto modelu podloženy znalostí celého životního příběhu seniora, v němž nacházíme terapeutické prvky.

V jarním čísle najdete ale i spoustu dalších článků, například o povinnosti mlčenlivosti po úmrtí uživatele sociální služby nebo o práci s emocemi v sociálních službách (a to zdaleka není vše).

Veronika Hotová