Bezdomovectví v Česku

Bezdomovectví není v naší soudobé společnosti jevem novým, nicméně ve své zjevné podobě se u nás začalo projevovat po Sametové revoluci v r. 1989. Začaly se objevovat nové formy práce s lidmi vyloučenými z běžného života společnosti a zákon o sociálních službách dal po roce 2007 možnost vzniku sociálním službám pomáhajícím právě osobám bez domova – to jsou zejména azylové domy, noclehárny, denní centra a domy na půli cesty.

Tím vším se zabývá v dubnovém článku Bezdomovectví v Česku – Úvod do problematiky Marcela Hauke. Na několika stranách se věnuje nejen typologii bezdomovectví, ale např. i statistickým údajům (dle posledních výzkumů MPSV z roku 2016 je v naší zemi odhadem 68 500 osob bez domova a až 120 000 je bezprostředně ohroženo ztrátou bydlení.

Stvořeni k činnosti aneb Krátký exkurz do podporovaného zaměstnávání, tak zní název článku autorek Kláry Lovíškové a Renaty Rozové. Podporované zaměstnávání je postaveno na individuální podpoře klientů a na osobním jednání se zaměstnavateli. Prvořadou pozornost věnuje pozitivním zdrojům člověka (nikoli jeho omezením), hledá konkrétní způsoby uplatnění práva na práci pro lidi, jejichž šance nalézt vhodné pracovní uplatnění na trhu práce je ve srovnání s možnostmi ostatních lidí složitější.

V dubnovém čísle se dočtete ale i o tom, jak stanovit kapacitu u terénních sociálních služeb, o zdravotních rizicích a prevenci ve službě azylové domy nebo o specificích ošetřovatelské péče u klientů s degenerativním onemocněním pohybového aparátu. A to rozhodně není vše.

Veronika Hotová