Sestry slaví svátek 12. května

Přestože ošetřovatelství má na jednu stranu v Česku dlouhou tradici a ve společnosti zaujímá nezastupitelnou roli, sester a pečovatelských pracovníků je stále velký nedostatek. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR připadalo v roce 2017 v České republice na jeden úvazek sestry ve všech segmentech péče průměrně 129 obyvatel

. Zatímco v hlavním městě připadalo v tomtéž roce na jeden úvazek sestry 86 obyvatel, ve Středočeském kraji to bylo dokonce 185 obyvatel na jednu sestru. Je přitom více než zřejmé, že nedostatek zdravotních sester a pečovatelských pracovníků se bude v souvislosti s tím, jak naše populace stárne, stále prohlubovat.

„Vzdělávací systém všeobecných sester se zpřísnil a prodloužil, a množství absolventů je tudíž nižší, než tomu bylo dříve. Všeobecné sestry mají také širší možnosti pracovního uplatnění v zahraničí, kam je lákají zkušenosti a výše výdělku. Situace s nedostatkem všeobecných sester je celorepubliková. Pokud na ni management zařízení včas nezareaguje redukcí nárokované práce, například snížením obsazenosti lůžek, jsou sestry přetěžovány a nechtějí podstupovat riziko pochybení, které může za podmínek, kdy slouží i pět až sedm služeb v měsíci navíc, snadno vzniknout,“ vysvětluje důvody nedostatku sester Petra Pipková, ředitelka SeniorCentra SeneCura v Praze na Klamovce, která má sama zkušenosti z pozice vrchní sestry.

„Zdravotničtí asistenti, kteří po absolvování středních zdravotnických škol přicházejí do praxe, mají nízké kompetence, dalo by se říci, že na úrovni ošetřovatelů, a je pro ně velmi omezené pracovní uplatnění. Pokud pracují v zařízení sociálních služeb, nejsou nositeli výkonů, a zdravotní pojišťovny tudíž jejich ošetřovatelské výkony neproplácejí. Profese zdravotnických pracovníků, ale také pracovníků v sociálních službách je fyzicky i psychicky velice náročná a nese s sebou také obrovskou zodpovědnost. Navíc je neustále vykonávána ve stresovém prostředí, kde jakékoliv pochybení může způsobit vážné následky,“ doplňuje Petra Pipková.

Kromě náročných úkolů, které pracovníkům v sociálních službách jejich profese přináší, se navíc v naší zemi také často musejí potýkat se společenským zneuznáním. Změna pohledu na tuto oblast by jistě měla pozitivní vliv na řešení otázky nedostatku lidských zdrojů.

Florence Nightingale byla přesvědčena o tom, že sestra má být vzdělaná, tvořivá a inteligentní bytost. To, že její pohled na tuto profesi ani dnes neztratil na své aktuálnosti, potvrzuje i Petra Pipková:

„Nejdůležitější vlastnosti zdravotních sester jsou zodpovědnost, bystrost, empatie k druhým, komunikativnost a vstřícnost. U pečovatelů je to navíc laskavost, trpělivost a široké srdce,“ uzavírá ředitelka SeniorCetra Klamovka.

Florence Nightingale

Narodila se 12. května 1820 do majetné šlechtické rodiny. Přestože tehdejší společnost na ženu jejího postavení pohlížela především jako na manželku a matku, dokázala se vzepřít konvencím a stala se profesionální ošetřovatelkou. Díky novým postupům zahrnujícím mimo jiné hygienická opatření se jí během Krymské války podařilo dramaticky snížit úmrtnost raněných britských vojáků.

Roku 1860 založila v Anglii první ošetřovatelskou školu, je autorkou více než 200 knih, článků a více než 12 000 textů na téma profesionální ošetřovatelství. Svým dílem položila základy povolání zdravotní sestry a zásadním způsobem ovlivnila zdravotní péči jako takovou. Mezinárodní rada sester každoročně připomíná den výročí jejího narození vytvářením a rozšiřováním balíčku k Mezinárodnímu dni sester. Téma pro rok 2019 je „Sestry jako vedoucí hlas: Zdraví pro všechny.“  

Ošetřovatelství u nás

Počátky organizovaného ošetřovatelství na našem území jsou datovány do 10. století, kdy vznikaly první útulky pro chudé a nemocné a kdy náboženské řády vedle svých klášterů zřizovaly první špitály. Soudobou ošetřovatelskou péči ovšem poskytovaly osoby bez odborného vzdělání, pouze na základě laické zkušenosti.

Emancipační hnutí ve 2. polovině 20. stol. a myšlenky Florence Nightingale později přispěly ke vzniku prvních ošetřovatelských škol, v Praze to bylo v roce 1874. Roku 1916 zde byla otevřena Státní dvouletá ošetřovatelská škola a roku 1918 vyšší sociální škola, která připravovala sociální pracovníky (později diplomované setry) pro samostatnou práci v terénu.

Další vzdělávání sester však mohlo pokračovat až po skončení druhé světové války v roce 1945. Od roku 1989 se pak datuje nová éra českého ošetřovatelství, kdy se tento obor transformoval nejen
v oblasti praxe, ale také vzdělávání a legislativy.

O společnosti SeneCura

Skupina SeneCura je s více než 7 000 lůžky a 81 sociálními a zdravotnickými zařízeními předním privátním poskytovatelem péče v Rakousku a je držitelem mnohonásobného ocenění za kvalitu a inovaci. Svou kompetencí a dlouholetou zkušeností v oblasti péče poskytuje jistotu klientům i v České republice, kde je největším soukromým provozovatelem domovů pro seniory se špičkovou zdravotní a sociální péčí včetně péče o seniory trpící demencí. SeneCura Česká republika v současné době provozuje 14 domovů pro seniory.

Kromě nejvyššího standardu péče ve všech svých domovech nabízí SeneCura v Rakousku společné byty pro osoby s demencí, intenzivní péči a péči o osoby ve stavu bdělého kómatu, rehabilitační přechodnou péči, domácí ošetřování nemocných osob, 24hodinovou péči, péči o osoby s postižením a hospicovou péči. Spektrum služeb doplňují byty pro chráněné bydlení, generační bydlení nebo integrované školky.

SeneCura je od roku 2015 součástí francouzské skupiny ORPEA, která patří s 854 sociálními a zdravotnickými zařízeními a 86 757 lůžky ve 13 zemích k předním mezinárodním provozovatelům.

Klára Veselá