Chirurgická léčba obezity
ČT 24
Daniel STACH, moderátor
Na chirurgické operace, na chirurgické zákroky se podíváme podrobněji s Martinem Hrubým, zástupcem primáře chirurgie Turnov, krajské nemocnice Liberec. Vítejte, dobrý den.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Dobrý večer.
Daniel STACH, moderátor
Pro koho operace vhodná?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Operace je obecně vhodná pro ty, u kterých selhala konzervativní léčba. Naše operace mají poměrně jasně daná kritéria indikační, kde samozřejmě prvním a nejdůležitějším je právě míra obezity. A u jinak zdravého jedince je tou hranicí BMI 40. Pokud jsou přítomny komorbidity, to znamená doprovodné choroby jako diabetes, hypertenze, tak jak jste zmiňovali, tak se ta hranice snižuje na BMI 35 a u diabetiků druhého typu dokonce jdeme níž a už ta hranice je od 30 BMI.
Daniel STACH, moderátor
Kolik pacientů potom v České republice by tedy potenciálně bylo indikováno na takový zákrok?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
No to si vůbec nedovedu odhadnout, protože jenom když si vezmete, padlo tady číslo, že máme kolem milionu diabetiků druhého typu, jaké procento populace je obézní, tak samozřejmě se dostáváme k obrovským číslům, které mohou být statisíce. Ale samozřejmě to ani není v ekonomických silách zdravotnických, zdravotnického systému.
Martin HALUZÍK, předseda, Česká obezitologická společnost, IKEM
Odhaduje se, že 1 a půl procenta populace má natolik těžkou obezitu, že by teoreticky mohlo být operováno, takže ta čísla by byla vysoká. Samozřejmě asi nejvíce nebo nejdříve by měli být operováni ti, kteří mají diabetes, cukrovku, který není uspokojivě kompenzován, takže opravdu bychom se dostali do desetitisícových, ba i vyšších čísel, pokud bychom chtěli operovat všechny, ale to samozřejmě z řady důvodů možné není, ale ta populace, u které by operace pomohla, je opravdu poměrně široká.
Daniel STACH, moderátor
A jaký je tedy ten podíl těch, kteří na jedné straně víme, by mohli profitovat z té operace, a na druhé straně na tu operaci skutečně jdou.
Martin HALUZÍK, předseda, Česká obezitologická společnost, IKEM
No, dá se říci, že ta čísla jsou velmi neveselá, protože v České republice se, to bude vědět lépe pan doktor Hrubý, ale operuje se kolem dvou až 3000 pacientů ročně, a jak jsem říkal, ta. Ty počty pacientů, které by měly být operovány, jsou nepochybně v 10 nebo 100 tisících, takže operuje se daleko méně, než by se mělo.
Daniel STACH, moderátor
Jak se toto číslo mění v posledních letech, ty, řekněme, 2000 operací?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Moc výrazně ne. Z našich studií nebo z toho, co, co vím. Sbíráme data, tak se ukazuje, že v posledních, řekněme pěti letech, se ty počty těch operací nezvýšily. Zase je to daný samozřejmě systémem úhradou těchto operací, které patří mezi velmi nákladné operace. A v souhlasu i se světovými zkušenostmi, tak se říká, že k operaci se v podstatě dostane zhruba jedno procento těch pacientů, kteří by si ji v uvozovkách zasloužili.
Daniel STACH, moderátor
Jak výraznou roli hraje v České republice takzvaná zdravotnická turistika, tedy, že přijede někdo ze zahraničí, nechá se odoperovat a odjede zase zpátky za hranice.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Ta čísla, která máme, jsou asi, že se v České republice v loňském roce, to znamená 2018, provedlo kolem 2100 bariatrických operací a zhruba 20-25 % toho jsou právě pacienti přijíždějící ze zahraničí. To znamená českých pacientů, účastníků zdravotního pojištění, je zhruba kolem 1600.
Daniel STACH, moderátor
Když přijde daný pacient. Na co se první zeptá v okamžiku, kdy už uvažuje o tom, že by na operaci mohl jít?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Jestli na ni má nárok.
Daniel STACH, moderátor
Jestli mu bude proplacena.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Jestli mu bude proplacena ano. Samozřejmě potom existuje celá spousta dalších otázek, kteří pacienti mají. S těmi pacienty je potřeba pracovat, vysvětlit jim, o jaké zákroky se jedná, jaké jsou benefity, jaké jsou zápory, jaká jsou rizika těchchle operací.
Daniel STACH, moderátor
Jakého pacienta byste určitě přesvědčoval, aby na operaci nešel, byť by splňoval třeba tp BMI, o kterém jsme hovořili, ale vy byste měl nějakého důvodu přesvědčení, že by na tu operaci jít prostě neměl.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
No nejčastěji jsou to pacienti, kteří již nejsou doporučení právě našimi kolegy z obezitologických poraden a psychology.
Daniel STACH, moderátor
To znamená, že tam není ta dlouhodobá spolupráce a od nich víte, že by potom ta operace nebyla v důsledku efektivní.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Ano, přesně tak. Kdy, pokud psycholog přijde na k tomu závěru, že pacient není dostatečně motivován, že je vysoké riziko, že nebude dodržovat naše doporučení, tak určitě takové pacienty ani já nebudu doporučovat.
Daniel STACH, moderátor
Pojďte se podívat, jak taková operace vypadá.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Váha 130 kg, výška 165 cm. Diagnóza, morbidní obezita. Po operaci by se měl pacient dostat na váhu 80-90 kg.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tenhle konkrétní pacient, kromě toho, že má teda obezitu s bosy mass indexem 52, tak navíc trpí takzvaným syndromem spánkové apnoe.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Znamená to, že v průběhu spánku přestává dýchat, dusím se. I tohoto problému by se měl po laparoskopické operaci zbavit.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tady tuhle v chvíli zavádíme do toho žaludku kalibrační sondu. Tady vidíte její špičku. Podle ní teďko seřízneme ten žaludek do toho úzkýho rukávku.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
V tomto případě se nejedná pouze o zmenšení žaludku. Lékaři pacientovi vytvoří i jakési přemostění tenkého střeva. Tedy minigastrický bypass. Tím menší množství vstřebáváného jídla.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Do tohohle místa teďko připojíme kličku tenkého střeva.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Celá operace trvala něco málo přes hodinu. Nepotřebná část žaludku, včetně střev zůstává v těle. Je ale takzvaně mimo provoz. O něco jednodušším zákrokem je zmenšení žaludku.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Při té operaci my rozdělíme žaludek podélně a celou tuhletu část z těla úplně odstraníme.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Podobných operací v Turnově ročně provedou asi 400. Výsledkem je nejen úbytek hmotnosti, ale i zmírnění dalších potíží spojených s nadváhou.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tady se bavíme nejvíc o cukrovce druhého typu, o vysokém tlaku, o spánkové apnoi. O syndromu polycystických ovárii.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
85 % pacientů po operaci hlásí zlepšení nebo úplné vymizení cukrovky druhého typu. Jana Šrámková, Česká televize, Turnov.
Daniel STACH, moderátor
Pane doktore, pojďme se na ty 2, můžeme říct, základní operace podívat podrobněji. Tady máme tu tubulitizaci žaludku. Pro koho je vhodná?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tubulizace žaludku patří mezi takzvané restriktivní operace, to znamená její hlavní účel je to nutit pacienta méně jíst, a tudíž v té rovnici, kterou jste předtím ukazovali, snížit ten energetický příjem. Je to v současné době nejčastěji používaná operace ve světě a v tom celosvětovém měřítku vlastně zabírá zhruba 50 % všech provedených operací. Je z toho chirurgického pohledu o něco jednodušší, než druhá operace, která byla zmíněna i v reportáži. To znamená gastrické bypassy.
Daniel STACH, moderátor
Jak dlouho takováhle operace trvá, jaká jsou tam rizika?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tahle operace při sehraném týmu trvá mezi 30-50 minutami. Rizika určitě jsou. Je to operace, čili jsou možné komplikace. Některé jsou, řekněme, méně vážné, některé závažnější. K těm nejvážnějším samozřejmě patří to, že se to sešití žaludku dlouhé nezahojí dobře. Vytvoří se takzvaných league, tedy netěsnost, a to samozřejmě potom může způsobit těžké komplikace, zánět pobřišnice a podobně. Nicméně je potřeba říct, že po všech těchto bariatrických operacích ta nemocnost je nižší než třeba u operací žlučníku.
Daniel STACH, moderátor
Do jaké míry se následně po té operaci žaludek přizpůsobí, tedy, jak se rozšíří?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
To je zajímavá otázka, protože je známo a je to potřeba říct, že ani bariatrické operace nejsou žádný zázrak. To znamená nic nevyřeší za pacienta. I zde musí pacient spolupracovat a v podstatě provést změny ve svém životním stylu po operaci. Jsou pacienti, kteří to dokáží a potom mají velmi dobrý dlouhodobý úspěch. Jsou pacienti, kteří ne, a po určité době se vrací ke svému starému životnímu stylu, a zejména začínají víc a víc jíst, zvětšovat porce a bohužel ten žaludek, to je jenom svalovina, a pokud ho budete trvale přetěžovat objemem, tak postupně se začne uvolňovat, roztahovat, a potom ti pacienti mohou jíst dále a dále a zvyšuje se energický příjem.
Daniel STACH, moderátor
Pojďme se podívat na druhou variantu. Na druhou operaci, o které byla řeč, tedy gastrický bypass, jaká je výhoda této operace?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Gastrický bypass už pracuje i s tenkým střevem a takovým ypsilonovitým přepojením. Způsobí to, že zasahujeme do procesu vstřebávání potravy. A účelem je, aby se tedy snížil energetický příjem tím, že se část potravy prostě nevstřebá. Tahle ta operace má oproti tubulizaci ještě některé další výhody. Ona způsobí víc hormonálních změn, ty hormonální změny se zejména týkají hormonů právě propojených v tenkém střevě. Říká se jim souhrnně inkretiny. A tyto hormony potom pravděpodobně jsou zodpovědné za to, že se zlepšují ty doprovodné choroby. Čili tahle operace je o něco účinnější než tubulizace, ale je chirurgicky složitější a má o něco více rizik a případných komplikací.
Daniel STACH, moderátor
Tahle operace se v minulosti prováděla hlavně ve Spojených státech, dostala se ale postupně i do Evropy. Jak se dnes často využívá, když jste zmiňoval, že zhruba 50 % těch operačních zákroků připadá na ten první možný postup?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Zase v tom světovém poměru bypassy tvoří zhruba 35 %, takže tubulizace a bypassy dohromady jsou zhruba 85 % všech provedených operací ve světě.
Daniel STACH, moderátor
Jaké jsou potom důsledky takového zákroku u pacienta, který má cukrovku?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
No velmi dramatické. Zejména právě u těch bypassových operacích se udává, že 85-90 % pacientů po takových operacích pozoruje nebo lépe řečeno, lékaři pozorují zlepšení a nebo dokonce úplnou takzvanou remisi té cukrovky. To znamená, že skutečně vymizí projevy vysoké glykemie a je možné kompletněa medikaci a léčbu vysadit.
Daniel STACH, moderátor
Kolik tyto zákroky stojí?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Určitě to patří mezi dražší operace, zejména kvůli nástrojům, které používáme. Bylo vidět v reportáži ty staplery, kterými my přerušujeme ten žaludek, jsou poměrně velmi drahé a pohybuje se to řádově kolem 100 000.
Daniel STACH, moderátor
V okamžiku, kdy daný pacient tuto, tento zákrok, tuto operaci podstoupí, musí už na to být psychicky připravený. A samozřejmě následně také pracovat s psychology a s dalšími lékaři tak, aby všechno fungovalo tak jak má, protože jak bylo řečeno, ta operace není samospásná. Tady je konkrétní příklad ženy, která takovýmto procesem prošla a prochází.
Tereza SALAVCOVÁ, žena, která podstoupila operaci žaludku
Tohle jsou džíny, který jsem nosila před pěti rokama, a teď se vejdu do jedné nohavice. Tehdy jsem vlastně měla 180 kilo, a teď mám o 85 kilo míň.
Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
Tereza trpěla nadváhou už od dětství. Nepřejídala se a přesto přibírala. Podle ní je obezita v její rodině dědičná. Nikdo z příbuzných bez lékařské pomoci zhubnout nedokázal.
Tereza SALAVCOVÁ, žena, která podstoupila operaci žaludku
Zkoušeli jsme různý diety, zkoušeli jsme opravdu zhubnout všema možnýma způsobama. Před operací už jsem byla opravdu nešťastná z těch kil. Tyhle tepláky jsem dřív nosila jako legíny.
Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
Před pěti lety se Tereza rozhodla pro operaci. Absolvovala bypass žaludku.
Tereza SALAVCOVÁ, žena, která podstoupila operaci žaludku
Největší motivací bylo, protože jsem se chtěla hezky oblíkat, ale bohužel mi to nešlo. Jelikož moje velikost byla až 6XL a sehnala jsem jenom takovéhle oblečení.
Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
Následovala přísná dieta, která prověřila její pevnou vůli. Nesprávná strava by jí v době rekonvalescence totiž mohla stát život, že to zvládne si lékaři ověřili už před operací. Tereza musela absolvovat psychotesty.
Tereza SALAVCOVÁ, žena, která podstoupila operaci žaludku
V průběhu dvou měsíců je vlastně přísná dieta. Ze začátku je tekutá strava, potom se pomalu zahušťuje do kašovitý stravy. Až vlastně teprve se můžeme najet na normální stravu. Cejtím se úplně jako jinej člověk.
Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
O své zkušenosti se teď Tereza dělí na sociálních sítích. Renata Malíková, Česká televize.
Daniel STACH, moderátor
Paní doktorko, jak vypadá to vaše hodnocení daného pacienta před operací, jestli ji doporučíte nebo ne?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Tak určitě to nejsou jenom psychotesty, jak bylo zmíněno v reportáži. Psychotesty jsou v podstatě jenom takovým doplňkem celého vyšetření. Hlavní tou nosnou hodnotou je právě rozhovor s tím pacientem, kdy se zaměřujeme na určité oblasti, určitá témata, která jsou důležitá právě pro tu efektivitu, dlouhodobost té operace.
Daniel STACH, moderátor
Například jaká to je?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Určitě mezi nejdůležitější témata patří motivace toho pacienta. Dále se mluvíme o vývoji, o rodině, o vyrovnávacích mechanismech, jak pracují se stresem, v jaké situaci se teď nacházejí. Jestli třeba nejsou v nějaké akutní náročné životní situaci, která není vhodná zrovna pro tuto léčbu obezity v tento čas. Hodnotíme chování, hodnotíme právě závislosti, hodnotíme různé psychiatrické anamnestická data a podobně.
Daniel STACH, moderátor
Doktor Bohdan Pomahač ve vysílání České televize zmiňoval, že v okamžiku, kdy oni rozhodují, jestli daný pacient je vhodný pro transplantaci obličeje nebo ne, tak také hodnotí to, jaké má zázemí, tedy jestli o něj případně bude někdo se schopný postarat, jestli žije ve stabilním prostředí. Platí to i u takovýchto zákroků?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Platí to i u nich, a právě ta sociální opora, což nemusí být jenom ta rodina, stačí, když máme nějaké přátele, někoho, o koho se můžeme opřít, tak se ukazuje jako zásadní prediktor efektivity té operaci, úspěšnosti.
Daniel STACH, moderátor
Jak vypadá ta informace, kterou vy jako operatér dostanete od psychologa, od psycholožky předtím, než jde váš pacient na sál?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Tak, jak jsem zmínil, doporučuji, nebo nedoporučuji.
Daniel STACH, moderátor
Chcete vědět detaily, nebo se na ně neptáte? Samozřejmě jsou pacienti, kteří jsou třeba, je potřeba nad nima hovořit, proto konzultujeme jak s obezitologem, tak třeba s nutričním specialistou a samozřejmě s psychologem. Je to týmová práce a bez té to nejde. A zejména psychologové třeba často si pacienta podrží ve své péči i určitou dobu před operací a snaží se ho připravit k té operaci.
Daniel STACH, moderátor
Vy v okamžiku, kdy už je po operaci, tak řešíte, předpokládám, s pacientem ty fyziologické změny, jestli je všechno v pořádku, jestli tam nedošlo k nějakému, jste třeba zmínil /nesrozumitelné/, tedy úniku z těch daných švů. Řešíte s ním i nějakým způsobem třeba tu psychologickou podporu, než se dostane k psychologovi?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Určitě. Já se snažím posoudit na základě toho, jak se pacient při kontrolách projevuje, jestli vše probíhá tak, jak má, jestli jeho spolupráce je na dobré úrovni, a tam, kde se zdá, že právě může být nějaký psychologický problém, tak samozřejmě nadále spolupracuji s psychologem a odesílám pacienta zpět zase k další psychoterapii.
Daniel STACH, moderátor
Jak dobře nebo ne úplně dobře dokážou tuto rovinu chirurgové, lékaři, kteří se na to nespecializují, odhadnout?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Jistě je dobře, když tady pan doktor sedí po mé pravici a druhý je proti nám.
Daniel STACH, moderátor
Dobře, nebudeme bavit o panu doktorovi a o tom, ať už je před vámi, nebo vedle vás.
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
My upřímně řečeno se na něj nespoléháme. My jsme s pacienty dohodnuti, že vlastně první kontrola po té operace bývá zhruba 6 až 8 týdnů po tom zákroku, taková je dohoda, případně 3 měsíce. Pak další dohoda je 6 měsíců, 9 a 12. To jsou jasně dané termíny, pakliže v těchto termínech zjistíme, že se tam něco děje, že ten pacient potřebuje intenzivnější práci, pak už si jedeme vlastně vlastní terapii.
Daniel STACH, moderátor
Na co se pacienta zeptáte, když přijde po operaci za vámi poprvé do ordinace? Jak se mu daří?
Daniel STACH, moderátor
A to není společenská otázka?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Určitě ne. Ptáme se vlastně, jak zvládl tu operaci, jestli tam byly nějaké komplikace, jestli on pociťoval nějaké komplikace, co se vlastně dělo během těch prvních dnů po té operaci, kdy se mu vlastně změnil zcela režim, jak říkala slečna v reportáži, ta dieta je velmi přísná. Ta změna je opravdu z nuly na 100 nebo ze sto na nulu, takže to někteří špatně snáší a někdy v podstatě už tady vidíme, že musíme těm pacientům se více věnovat.
Daniel STACH, moderátor
Jak často, a případně jak, kontrolujete i to zázemí, že funguje pro daného pacienta, jak jste očekávalI, jak jste předpokládali, jak víte, že je potřeba?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Ptáme se určitě na to, jaké má místo, kde je to jeho místo, jestli ta rodina nějakým způsobem akceptovala tu změnu, která nastává, jestli mu nějak pomáhá, případně jestli si o ni umí říct.
Daniel STACH, moderátor
Jestli se tady ozve, já jsem se trochu změnil a potřebuju něco jiného?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Třeba.
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Když za vámi přijde daný pacient, jak často se stane za vámi přijde s tím, že by potřeboval ještě jednu operaci, protože tahle se nepovedla tak, jak on si nebo ona si myslel, myslela?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
No, největší problém je v tom, že zhruba po dvou až třech letech část pacientů po těchto operacích selhává. Už jsme to zmínili.
Daniel STACH, moderátor
Selhává v čem?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Selhává v tom, že nejsou schopni dodržet ten režim, který mají navodit poté operaci, a začne přibývat na váze znovu. Samozřejmě v takových případech musíme posoudit, jestli pacient je vhodný pro nějakou reoperaci s použitím třeba nějakého agresivnějšího zákroku, čili pacient po tubulizaci, tam je možnost udělat ještě ten další krok a jít k nějaké bypassové operaci, ale je to v podstatě úplně stejná a nová evaluace toho pacienta zase všemi odborníky, nutricionisty, psychology, tak, aby se posoudilo, jestli to má význam.
Daniel STACH, moderátor
Jak velká část těch pacientů vypadne z té evidence, tedy přestane spolupracovat poté, co je ten zákrok provedený?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Jsou to pacienti, kteří často, kteří nebyli v té naší péči před tou operací, kdy k nám vlastně přijdou třeba jenom na to vyšetření před tou bariatrickou, a před tou bariatrickou operací my neshledáme žádný problém, který tam byl. V čem ale já vidím velký problém, jsou ta nerealistická očekávání, které ti lidé, kteří podstupují tyto operace, mají, protože tato nerealistická očekávání, to, že vlastně zhubnou a že se změní celý jejich život a že najednou se stanou krásní a bohatí a slavní a já nevím jací a bude jim fungovat rodina, najdou partnery, tak to vlastně není, protože to, že zhubnou tu změnu neudělá. A tato nerealistická očekávání právě často vyvolávají ta selhání a ten návrat k těm starým režimům a k vlastně k nárůstu té hmotnosti a vlastně psychologicky nebo psychicky ti lidé padají ještě níže, než z té hladiny, ze které šly.
Daniel STACH, moderátor
Jak velkou část těch pacientů nedoporučíte k dané operaci?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Není jich úplně moc, kontraindikace jsou v podstatě jasně dané, jsou to nějaká porucha příjmu potravy, která je rozběhlá, je to špatně kompenzována nebo nekompenzované psychiatrické onemocnění, závislost, která běží. To jsou takové hlavní vlastně kontraindikační záležitosti. Jinak my se snažíme spíše pracovat s těmi pacienty. My nechceme být ti strážci té brány, aby nás pacienti měli za to, ježíš, psycholog nás nepustí, musíme se snažit, ale naopak chceme být ti, kteří podporují, kteří edukují, kteří v podstatě jsou na straně těch pacientů.
Daniel STACH, moderátor
Tedy kteří chtějí tu cestičku spíš umetat, než aby bránu zavírali nebo otvírali?
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Kteří spíše chtějí tu cestu ukázat, jít s ním po té cestě.
Daniel STACH, moderátor
Platí, pane doktore, že je lepší jít na operaci co možná nejdříve, tedy nižší věk je lepší než vyšší?
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
To je těžko říct, ale já se spíš zmíním o tom, že jít dříve na operaci je důležité pro pacienty s cukrovkou druhého typu, protože čím dříve takový pacient je odoperován, tím vyšší je pravděpodobnost, že budeme mít úspěch v ovlivnění té cukrovky.
Daniel STACH, moderátor
Popisuje Martin Hrubý, zástupce primáře chirurgie Turnov z Krajské nemocnice Liberec, který spolu s Šárkou Slabou, klinickou psycholožku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, hostem Devadesátky. Děkuji vám a přeji příjemný večer.
Šárka SLABÁ, klinická psycholožka, 1. LK UK a V FN v Praze
Díky za pozvání.
Martin HRUBÝ, zástupce primáře chirurgie Turnov, krajská nemocnice Liberec
Hezký večer.