Pandemický plán vlády by měl více řešit nejohroženější skupinu obyvatel. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR připravila postup pro zařízení sociálních služeb
Nejohroženější skupinou v případě virového onemocnění COVID-19 jsou osoby starší 80 let. Celkový počet úmrtí na koronavirus je podle Mezinárodní zdravotní organizace momentálně 3,4 %. V případě starších osob se tento podíl zvyšuje až na 15 %. Ministerstvo zdravotnictví momentálně aktualizuje Pandemický plán ČR. Ten podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) nezahrnuje dostatečná opatření pro zařízení sociálních služeb. V případě pandemie by tak mohlo být vážně ohroženo až 170 000 uživatelů. Asociace proto připravila doporučený postup pro poskytovatele sociálních služeb.
Výzva ministrovi
Aktuální Pandemický plán ČR a další kritická opatření nyní zahrnují především zdravotnická zařízení, pod která sociální služby nepatří.
„Ačkoliv je v sociálních službách poskytována soustavná péče o seniory, osoby se zdravotním postižením a chronicky nemocné prostřednictvím zdravotnických pracovníků, pečovatelek či sociálních pracovníků, nejedná se o poskytovatele zdravotních služeb. APSS ČR proto vyzvala ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha s žádostí, aby oblast sociálních služeb byla důsledně zapracována nejen do aktualizovaného Pandemického plánu ČR, ale i do veškerých dalších opatření v souvislosti s COVID-19,“ uvedl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Doporučený postup podle APSS ČR
APSS ČR se snaží poskytovatelům sociálních služeb pomoci i vlastní cestou.
„Vytvořili jsme s týmem odborníků a po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví soubor informací a doporučených postupů, který bude moci sloužit poskytovatelům sociálních služeb, respektive uživatelům sociálních služeb a jejich rodinným příslušníkům, pracovníkům v odvětví a dalším zainteresovaným osobám. Jde o soubor pokynů, návodů a instrukcí, které jsou vzhledem k našemu posouzení aktuální situace reálné, potřebné a realistické, a které kladou důraz na bezpečnost všech,“ komentuje Horecký.
„Sestavili jsme soubor kroků, které je třeba učinit jako přípravu na případné zasažení nákazou COVID-19. V tuto chvíli, v řádu dnů, dle uvážení managementu, je možno využít přípravnou část. Teprve v případě extrémních situací, ke kterým, jak věříme, nedojde, jako například karanténa zařízení, případně uzavření lokality orgány veřejné správy, je možné využít realizační část. Soubor kroků je obecného rázu směřovaný primárně na pobytové služby, kde je tvorba krizových opatření nejsložitější,“ doplňuje Daniela Lusková, viceprezidentka APSS ČR.
Nesouhlas s pokynem MPSV ČR
APSS ČR se zároveň spolu s ostatními odborníky vymezuje vůči pokynu č. 1/2020 vydanému tento týden Ministerstvem práce a sociálních věcí, který nabádá zařízení sociálních služeb k vytvoření zásob.
Dle APSS ČR tento pokyn prohlubuje panické pojetí současné situace a navrhuje nereálná řešení. Pro drtivou většinu zařízení sociálních služeb totiž není možné „předzásobit“ se potravinami či zdravotnickým materiálem a prostředky na dané období 4–6 týdnů.
„Je nutné být na celou situaci, včetně všech souvisejících rizik připraven, domýšlet různá rizika a jejich dopady. Na druhou stranu je důležité si uvědomovat, že panika či nesmyslná opatření mohou způsobit větší škody než samotná hrozba virového onemocnění COVID-19,“ dodává Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Aktuálně je v České republice přes 65 tisíc osob v domovech seniorů, domovech se zvláštním režimem a domovech pro osoby se zdravotním postižením, 36 tisíc osob je umístěno v domovech s pečovatelskou službou a dalším 70 tisícům klientů jsou poskytovány terénní sociální služby v jejich domácím prostředí. Celkem tedy hovoříme o více než 170 tisících našich spoluobčanů.
Průměrný věk seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb je 85 let. Vzhledem ke skutečnosti, že v naprosté většině jde o seniory a/nebo osoby s řadou vážných chronických onemocnění, jde o objektivně nejohroženější skupinu obyvatel z hlediska šířícího se virového onemocnění COVID-19.
Veronika Hotová