Opatření proti šíření COVID-19 zasáhla onkologické pacienty

Dotazníkového šetření se zúčastnilo na 350 onkologických pacientů. Mezi nejčastěji zmiňované dopady, zejména v důsledku změněného režimu v nemocnicích i ambulancích, patřila dostupnost běžné zdravotní péče (např. léčba, rehabilitace, psychiatrická a psychologická péče, zubní ošetření, a jiné) a u nezanedbatelné části dotázaných patřily mezi dopady i psychické obtíže, krize, úzkost z omezeného kontaktu či nejistota. Nicméně je důležité zmínit, že podle výsledků šetření u většiny respondentů onkologická léčba odsunuta nebyla. 

„Data z naší sondy naznačují, že ačkoli jsme všichni zažili bezprecedentní situaci, akutní onkologická péče byla poskytována bez dramatických výpadků. Většina dotázaných uvedla, že léčba proběhla, jak měla. To ale neznamená, že jednotliví pacienti nemohli pociťovat stres a nejistotu, zejména v počátečních týdnech omezování běžné péče ve zdravotnických zařízení,“ říká Ivana Plechatá, koordinátorka platformy Hlas onkologických pacientů (HOP), a dodává: „Pacienti se leckdy nemohli dovolat, nevěděli, zda jejich léčba bude pokračovat podle plánu, prodloužily se lhůty kontrol apod. Ukazuje se ale, že dobře nastavená, z obou stran aktivní a včasná komunikace mezi pacienty a zdravotníky se jeví jako klíčová. Věřím, že pokud nás čeká v budoucnu podobná situace, budeme již připraveni lépe.“

Výsledky také ukazují, že více než polovina dotázaných se bojí víc onkologické choroby, než onemocnění COVID-19. Rovněž polovina respondentů uvedla, že se obává zhoršení své nemoci v případě, že by jejich kontroly či léčba byly posunuty.

Vysoké obavy z možného zhoršení stavu v důsledku posunu kontroly či léčby se naštěstí u 41 % respondentů nenaplnily a jejich léčba/kontrola proběhla, jak měla. Ve 41 % však k nějakým změnám v léčbě/kontrole došlo: lékař jim kontrolu/léčbu posunul (u 17 % na konkrétní termín, u 13 % byla léčba/kontrola odsunuta na neurčito a další desetina se k odsunu rozhodla po vzájemné dohodě s lékařem). 

Většina respondentů opatřením rozuměla a nepociťovala v důsledku těchto opatření velkou psychickou zátěž, z čehož lze usuzovat, že důsledným vysvětlováním ze strany zdravotníků, ale i pacientských organizací lze psychickou zátěž (už tak velkou) snížit. 

Jak upozornil předseda Klubu pacientů mnohočetný myelom Petr Hylena, na výsledky dotazníku je třeba dívat se také z hlediska toho, zda respondenti jsou krátkodobými pacienty, kteří jsou stresováni už samotným zjištěním, jaká nemoc je potkala a jak k ní přistupovat. V jejich případě jsou zmíněné obavy o léčbu na místě a zcela pochopitelné.

Naopak pacienti v dlouhodobé léčbě se s touto situací vyrovnávají snáze. 

„Kdo je víc než my zvyklý na to, že jeho imunita je neustále oslabena, takže považujeme za samozřejmost dodržovat hygienu, v době chřipek se vyhýbat davům a hromadným prostředkům. Pokud máme zvýšenou teplotu nebo jiný zdravotní problém, spojíme se s ambulancí a necháme se automaticky přeobjednat. Pro nás je přínosem, že roušky nosí „zdravá“ populace a my můžeme být víc klidní. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem žádné omezení nezaznamenal a léčba ve FN Hradec Králové probíhá dle plánu,“ popsal Petr Hylena, který se akutně léčí.

HOP nyní apeluje na onkologické pacienty, ale i na ty, kteří pociťují jakékoli varovné příznaky, aby neodkládali návštěvu lékaře, vyšetření nebo „jen“ prevenci. „Budeme rádi za další informace a komentáře a vyzýváme pacienty, aby nám své zkušenosti s léčbou předávali i nadále po skončení dotazníkového šetření,“ zdůraznila Ivana Plechatá. 

Veškeré kontakty pacienti najdou na www.hlaspacientek.cz.   

Michal Večeřa