Každého někdy bolí hlava. Příčina může být banální i velmi vážná, s následky ohrožujícími život.
Právě proto je nejdůležitější poznat, zda se jedná o takzvanou primární bolest hlavy, to znamená bolest hlavy samu o sobě, nebo o sekundární, tedy o příznak jiného onemocnění.
Co v hlavě bolí?
Mozková tkáň neobsahuje nervová vlákna, která vedou bolest. Samotný mozek tedy nebolí. Nepříjemný vjem pochází z mozkových obalů nebo nervů, které doprovázejí cévy, ať už v okolí nebo v některých částech mozku. Velmi často je bolest hlavy reflexního charakteru (třeba při ztuhnutí šíje).
Potíž všedního dne
Tak by se daly nazvat tenzní bolesti hlavy, které jsou nejčastějším primárním typem problémů. Hlava rozbolí ve chvílích psychického vypětí, stresu, únavy, vyčerpání. Jde o tupou, oboustrannou bolest, někdy pocit "hlavy ve svěráku", jindy "píchání" za očima. Zpočátku bývají potíže občasné, mohou se však stupňovat a stát se trvalými. Pokud je každá epizoda tenzní bolesti hlavy důvodem pro užití tabletky proti bolesti, hrozí vznik závislosti na lécích. Bolesti hlavy pak mohou být důsledkem nadužívání analgetik a závislosti na nich.
V léčbě těchto bolestí je lépe využít nefarmakologické metody: změnu režimu, relaxaci, správný odpočinek, rehabilitaci, psychoterapii.
Migréna
Nejznámější typ bolestí je velmi obtěžující nemocí, která výrazně ovlivňuje kvalitu života nejen samotného pacienta, ale také všech v jeho okolí. Statistika říká, že migrénu zná 20 % žen a 6 % mužů. Může začínat již v dětském věku (častější u chlapců, ale v pubertě se poměr počtu chlapců k dívkám obrací). V současnosti se migréna považuje za neurologický typ atopie, tedy chorobu příbuznou atopickému ekzému, astmatu a sezonní rýmě. Vliv dědičnosti je nesporný.
Choroba probíhá v podobě záchvatů (atak). Propuknutí jednostranné ukrutné bolesti může, ale nemusí předcházet stadium prodromů. Ty mohou vypadat jako únava, napětí ve svalech, náhlá změna nálady. Pak (asi v polovině případů) následuje aura, nejčastěji zrakového charakteru. Postižený vidí záblesky, hvězdičky, barevné kruhy nebo dojde k výpadku části zorného pole. Samotná bolest může být provázena nevolností a zvracením, pravidlem je světloplachost. Vůně a zvuky mohou potíže stupňovat. Ataka trvá několik hodin až dní. Pak následuje stadium relaxace, kdy nastává úleva, únava a spánek. V současnosti jsou dostupné medikamenty, které záchvaty zmírňují. Jsou-li ataky časté, je možné doporučit preventivní užívání léků, které snižují frekvenci záchvatů na únosnou mez. V léčbě se též využívají režimová opatření, relaxační metody i psychoterapie, stejně jako u tenzních bolestí.
Clusterové bolesti
Tyto potíže zatím nemají český název. Jde o neurologické onemocnění, které se projevuje nesmírně intenzivními bolestmi. Postižení je přirovnávají například ke šlehání rozpáleným drátem. Krátkodobé, ale opakující se velmi silné bolesti cítí pacienti nejčastěji v oblasti ob
Alarmující je:
- první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let * náhle vzniklá, intenzivní bolest hlavy * postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu * bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním či HIV infekcí * porucha vědomí, spavost * bolest hlavy s horečkou, ztuhlostí šíje a zad, případně i se zvracením * přítomnost jakéhokoliv dalšího neurologického příznaku (poruchy citlivosti nebo hybnosti, poruchy vidění apod.) ličeje a oka. Záchvat trvá zpravidla desítky minut. Na rozdíl od migrény postihují clusterové bolesti častěji muže. Diagnózu musí stanovit neurolog. Zatímco příčina není zcela objasněna, účinná léčba existuje. Doporučuje se inhalace kyslíku a podávají se speciální léky.
Bolest jako příznak
Ve čtvrtině případů je za bolestí hlavy choroba, která vyžaduje pozornost. K těm méně vážným patří například cervikokraniální syndrom (od páteře) nebo zánět dutin. Každé nachlazení a chřipka se může "vrazit" do hlavy, stejně tak jako nadměrné požití psychotropních látek (alkoholu, nikotinu, kofeinu apod.).
Změny v oblasti krční páteře, nejčastěji způsobené nesprávnými pohybovými stereotypy, dlouhodobým sezením v nepřirozené poloze hlavy (u počítače), někdy i v důsledku úrazu, mohou vést k bolestivé reakci. V podstatě nejde o samotné změny na páteři, které ani nemusejí být vidět na rentgenu, jako o ztuhnutí svalstva kolem páteře a na šíji. Tuhé svalstvo utiskuje nervy (a cévy), což vede k rozvoji bolesti. V léčbě mají přednost uvolnění svalstva, nácvik správného držení těla, přizpůsobení pracoviště individuální ergonomii a každodenní cvičení k posílení a protažení páteřního svalstva. Bolesti hlavy však provázejí i závažná onemocnění a stavy od hypertenze přes krvácení do mozku, zánět mozku, cévní mozkové příhody až po nádory. Proto je vhodné vždy, je-li bolest trvalá nebo náhle vzniklá, navštívit neurologa.
---
KOMENTÁŘ ODBORNÍKA MUDr. Petra Šimůnková, dětská lékařka, FN Motol Praha Šestnáctiletá dcera začala nedávno užívat hormonální antikoncepci a od té doby si stěžuje na časté bolesti hlavy. Neměla by tedy raději pro jistotu přestat pilulky brát? Marie K., Klatovy Bolesti hlavy jsou poměrně častým příznakem při zahájení užívání hormonální antikoncepce, stejně jako mírné napětí v prsou, u citlivých žen i přechodné otoky nebo změny nálady. Všechny tyto potíže však časem ustoupí. Pokud jsou bolesti mírné, nejsou každý den, nestupňují se a nejsou provázeny jinými neurologickými příznaky (poruchou citlivosti či hybnosti končetin, obličejových svalů a podobně), pak bych antikoncepci nevysazovala. Pravda ale je, že při některých typech bolestí hlavy (například migréna s neurologickým nálezem) není užívání hormonální antikoncepce s estrogenem vhodné. Pokud si nejste jista, zkonzultujte problém s gynekologem a následně i s neurologem.
Foto: Tisíce permoníčků? Pomůžou léky i cvičení.
Foto: Profi media.cz (1) a archiv Burdy (1)