Některé nemocnice kvůli pandemii neumožňují rodičům být u svých dětí. „I v současné situaci práva platí,“ oponuje ministerstvo

Vážený pane doktore, paní doktorko, milá sestřičko,

hluboce si vážíme Vaší práce a skláníme se před Vaším nasazením.

I v této náročné době však chceme být v nemocnici s našimi dětmi. Možná nyní o to víc, protože pandemie jim, stejně jako nám, již mnohé jistoty vzala a nutně potřebují pevný opěrný bod.

Víme, že to jde.

Víme, že jsou i v ČR pracoviště, kde rodič smí být přítomen uspávání svého dítěte před vyšetřením či operačním zákrokem, může pobývat na JIP i ARO.  A to i v nynější době. Například v nemocnici v Havířově. Víme, že v zahraničí je to běžné.

Víme, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodický pokyn, v němž hájí náš postoj a zakazuje, aby naše práva existovala jen a pouze na papíře.

Respektujeme Vaši práci a chceme Vám s ošetřováním našeho dítěte pomoct.

Víme, že jste přetížení.

Naše přítomnost Vám pomůže. Postaráme se místo vás, aby dítě před operací nejedlo a nepilo. Pohlídáme místo vás kapačky. Podáme pod Vaším dohledem dítěti léky tak, že je klidně zapije, místo boje, kdybychom tam nebyli. Zajistíme, aby dítě spolupracovalo při ošetření. Uklidníme ho, až bude zvracet, a pohlídáme, aby si neublížilo. Budeme místo Vás měřit teplotu. Dítě nebude v noci plakat a rušit jiné děti.

Slibujeme, že nebudeme chtít nemožné. Respektujeme, že existují natolik mimořádná a specifická pracoviště intenzivní péče, že na nich nemůžeme nepřetržitě být. Všude jinde se však chceme na péči o své dítě podílet.

Nechceme Vás nahradit, ani být Vaší inspekcí. Chceme být druhýma očima a rukama, které Vám mohou ulevit, nebo zachytit chybu – protože chybovat je lidské. O to víc v situaci, ve které se nyní nacházíte – unavení a pod nepředstavitelným tlakem. 

Slibujeme, že se podrobíme nutným bezpečnostním opatřením, kterými i Vy denně procházíte, tak, abychom eliminovali riziko zavlečení nákazy do zařízení. 

Chápeme Vaše obavy, ale prosím chápejte vy naše důvody. Prosíme o to, aby se nynější situace nestala další nesmyslnou válkou, která poškozuje jedině děti samotné.

Věříme, že společně to zvládneme!

DĚKUJEME!

Rodiče Vašich malých pacientů

Počet případů, ve kterých se rodiče na spolek Juno Moneta z.s. obrací, v poslední době dramaticky narůstá. Rodiče jsou separováni od dětí školkového i mladšího věku, (včetně novorozenců) jsou vykazováni nejen z JIP, ale i z běžných oddělení.  

„Věříme, že výzva, kterou jsme rozeslali, přiměje zdravotníky, ale i rodiče k tomu, aby se zamysleli nad tím, jak by mohli fungovat společně, efektivně a ve spolupráci, nikoliv ve sporu. Zlá doba není záminkou pro to ji dělat pro někoho ještě horší, a navíc zbytečně. V situaci, kdy se v nemocnici hodí každá ruka, byl měl být rodič vnímám jako vítaný pomocník, ne vetřelec. Na rodiče však zase apelujeme, že je třeba bezpodmínečně spolupracovat na dodržení hygienických pravidel a respektovat náročnou práci lékařů. Připomínáme, že dítě má na přítomnost rodiče právo a pandemie na tom nic nemění,“ uvedla Ágnes Němečková z Juno Moneta.

Tříletá bez matky kolabovala 

Spolek doufá, že se jim díky výzvě podaří snížit počet traumatizovaných dětí. Nepříjemnou zkušenost má za sebou například Lucie Lorencová.  

„Na jaře moje tříletá dcera prožila velmi traumatizující situaci, kdy onemocněla a byla – prý pro nedostatek běžných lůžek – umístěna na JIP nejmenované nemocnice. Kvůli podezření na epilepsii jí čekala řada nepříjemných vyšetření, jako odběr mozkomíšního moku, oční vyšetření, CT vyšetření, narkózy. Bylo mi oznámeno, že s ní nemohu být vzhledem k opatřením proti koronaviru. Dcera beze mě odmítala jíst, pít, kolabovala. Teprve když jsem se ohradila a obrátila na Ágnes Němečkovu z Osvěty rodičů, vše se začalo otáčet k lepšímu. Ale i tak byla komunikace ze strany nemocnice nekonzistentní a chaotická. Požadovali negativní výsledek testu na koronavirus. Okamžitě jsem souhlasila, že test podstoupím, byla jsem ochotná jej dokonce zaplatit, ale požadovala jsem samozřejmě, aby mi jej udělali na místním odběrovém místě. Což nejdříve odmítli, pak nabídli a nakonec, když se do věci spolek více vložil, už test nikdo nepožadoval a u dcery jsem směla zůstat. Její stav se ihned po mém příchodu stabilizoval. Moc mě mrzí, že došlo naprosto zbytečně k traumatizaci dítěte, ztrátě dvou dní. Všichni přišli o hodně času a nervů a přitom se nakonec ukázalo, že je moje přítomnost na oddělení možná a prospěšná. Dcera má bohužel dodnes noční můry, v noci se budí a hledá mě,“ uvedla Lorencová. 

Ágnes Němečková