Podpořme vznik bezpečných setkávacích prostor pro starší lidi a jejich blízké, vyzývají organizace
K nejzávažnějším problémům tzv. lockdownu patří izolace starších lidí vystrašených mediální prezentací a doporučením nevycházet. U mnohých se zhoršilo duševní zdraví i tělesná zdatnost, kondice, schopnost chůze a závažně se narušily mezigenerační vztahy. Organizace ŽIVOT 90 a Gerontologický institut vyzývají ředitele a ředitelky pečujících zařízení, aby situaci řešili ve prospěch svých klientů a klientek, například vytvořením bezpečných setkávacích prostor.
Mnozí zdatní lidé ve věku 60+ zůstali po několik měsíců doma, prakticky nevycházeli, komunikovali jen telefonicky, nákupy dostávali ke dveřím. U mnohých se zhoršilo duševní zdraví i tělesná zdatnost, kondice, schopnost chůze. Závažně se narušily mezigenerační vztahy - bylo odpíráno setkávání vnoučat s prarodiči, aby se vzájemně nenakazili.
„V domovech pro seniory zůstali lidé 5 měsíců bez možnosti návštěv, někde nebylo umožněno ani rozloučení s lidmi umírajícími. Plošný zákaz vycházení nemusí být vhodným opatřením především, když zařízení nemá terasu ani zahradu, a klientkám a klientům tak nelze v dostatečné míře zajistit pobyt na čerstvém vzduchu,“ uvádí Jan Lorman, ředitel Gerontologického institutu.
Hodnocení zdraví, jím podmíněné kvality života i přiměřenosti různých opatření vyžadují spektrum kritérií, nikoliv dílčí aspekt. Vlivný koncept zdraví požaduje, aby život zůstával srozumitelný, ovlivnitelný, smysluplný.
Právě to však často ochranná opatření klientům a klientkám odnímají. Při tom zůstávají nedořešené otázky lidskoprávní: je poskytovatel oprávněn rozhodnout o úplném zákazu návštěv v zařízení?
Za jakých podmínek a na jakém právním základě by k tomu měl být případně oprávněn? Může vedení domova zakázat návštěvy a opouštění zařízení? A na jak dlouhou dobu - na týdny, měsíce, léta.
Výzvu také vydala zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a apelovala na klienty, klientky, ale i zaměstnance a vedoucí zařízeních, aby sdíleli své zkušenosti: „Obracím se na každého, kdo pobývá v zařízeních sociálních služeb, tedy na seniory, lidi s postižením, ale také na děti v zařízeních, na pacienty a pacientky v psychiatrických nemocnicích či léčebnách dlouhodobě nemocných, na vězněné osoby a další, kteří žijí v institucích a také jejich blízké. Informujte nás prosím o svých zkušenostech, dobré praxi i nedostatcích, se kterými se setkáváte.“
Organizace upozornily na potřebu vzniku bezpečných setkávacích prostor. Zatím ale ze strany ministerstev i mnohých ředitelů a ředitelek pobytových služeb na argumenty o ohrožující psychické izolaci neslyší.
Anna Ročková