Zřizování vyhrazených parkovišť pro osoby se zdravotním postižením
V minulém roce ombudsman zveřejnil výzkum týkající se vyhrazeného parkování, jehož výstupy byly následně zveřejněny a prezentovány na kulatém stole. Na základě tohoto výzkumu nyní ombudsman zveřejnil doporučení, které má za cíl sjednotit praxi v rozhodování o zřízení vyhrazeného parkování a je tak určeno především obcím a silničním správním úřadům.
Výzkum z minulého roku byl realizován na reprezentativním vzorku obcí a potvrdil naši dlouhodobou zkušenost, podle níž je nejčastějším důvodem pro nepovolení vyhrazeného parkování nesouhlas obce, tedy vlastníka dané komunikace.
“Některé obce mají vlastní kritéria, podle nichž posuzují jednotlivé žádosti. Byť lze takovou transparentnost uvítat, některé z obcí stanovily takové podmínky, které vylučují celé skupiny osob s postižením z možnosti získat vyhrazené stání. Jiné obce pak postupují čistě formalisticky, bez individuálního posouzení konkrétní situace žadatelů. Naše doporučení by proto mělo sjednotit nejednotnou praxi a učinit rozhodování v této oblasti předvídatelným, a to s ohledem na individuální potřeby lidí s postižením,” říká ombudsman Stanislav Křeček.
Některá z doporučení obcím:
- Obec musí souhlas či nesouhlas se zřízením vyhrazeného parkoviště vždy odůvodnit a to písemně.
- Obec při udělování souhlasu nebo nesouhlasu nesmí postupovat svévolně.
- Pokud obec vytvořila pravidla pro udělování souhlasu, musí si nechat prostor pro individuální posouzení. Pravidla obec nesmí aplikovat mechanicky.
- Obce by neměly vyžadovat splnění kritérií, která nejsou relevantní pro posouzení situace žadatelů.
- Pokud žadatel či žadatelka se zdravotním postižením prokáže, že vzhledem ke svému stavu potřebuje v konkrétním místě parkovat, měla by obec udělit souhlas.
- Žádá-li o zřízení vyhrazeného parkoviště člověk s postižením, dopadá na obec povinnost přijmout přiměřené opatření ve smyslu antidiskriminačního zákona. Obec tak v těchto případech musí zvážit, zda žadatel nebo žadatelka vzhledem k omezením, která vyplývají z jejich dlouhodobého postižení, potřebuje v konkrétním místě parkovat. Pokud ano, představuje souhlas obce přiměřené opatření, které je obec zásadně povinna přijmout, tedy souhlas udělit.
- Obec nesmí odůvodňovat nemožnost vyhrazení parkoviště pouze nedostatkem parkovacích míst. Samotný nedostatek parkovacích míst však nesmí vést k odmítnutí udělení souhlasu bez dalšího, obec musí zvažovat další kritéria.
- Obec je povinna souhlas udělit v případě, kdy je parkovacích míst dostatek, žadatel nebo žadatelka vzhledem k omezením, které vyplývají z jejich dlouhodobého postižení, potřebují v místě parkovat a neexistují jiné překážky pro zřízení vyhrazeného parkovacího stání.
- Obec nemá omezovat možnost žádat o vyhrazení parkoviště pouze na osoby s pohybovým postižením.
- Obec nemá omezovat možnost žádat o vyhrazená parkoviště pouze na osoby, které vlastní vozidlo nebo samy řídí, případně pouze na jejich nejbližší rodinné příslušníky.
- Na základě zákona o pozemních komunikacích lze zřídit vyhrazené parkoviště komukoliv. Rovněž člověk bez průkazu ZTP nebo ZTP/P může být osobou s postižením ve smyslu antidiskriminačního zákona, a nelze jej proto vyloučit z možnosti žádat o vyhrazené parkování.
Další doporučení jsou pak směřována silničním a správním úřadům, Ministerstvu vnitra a Ministerstvu dopravy.
Celé znění doporučení:
https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9144
Zdroj: Veřejný ochránce práv