Občanský sektor si v roce 2020 vedl dobře. Česko zaostává jen za Estonskem a Litvou

Vyplývá to z pravidelného hodnocení, které provádí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) ve 24 státech euroasijského regionu na východ od České republiky a jehož výsledky dnes veřejnosti prezentovala Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.

„Za sledované období se zlepšila organizační základna, a to především díky tomu, že neziskovky dokázaly zmobilizovat své členy a příznivce v průběhu pandemie covidu. Ke zhoršení naopak došlo v kapitole finanční zajištění. I tady je prokazatelná spojitost s covidem,“ uvedl na tiskové konferenci AVPO ČR její prezident Marek Šedivý.

Protipandemická opatření podle něj zasáhla zejména ty organizace, které získávají finance prostřednictvím vlastních ekonomických činností, jako je provozování restaurací, kaváren a obchodů. Ekonomické dopady pandemie se projevily také snížením objemu podpory, které organizace mohly získávat od veřejné správy, zejména obcí, a zkomplikoval se rovněž kontakt organizací s dárci. 

„Výstupy studie nejsou vzhledem k okolnostem spojeným s pandemií překvapivé. Na druhou stranu je potěšující, že občanský sektor v Česku prokázal v krizové době svůj význam. Organizace se masově zapojily do pomoci, přestože to pro ně znamenalo dodatečné náklady a nejistou finanční budoucnost,“ zdůraznil Šedivý, který současně ocenil vlnu solidarity ze strany dárců, včetně těch firemních.

Jako příklad dobré praxe zmínil například společnost Škoda Auto, a.s., která vybraným organizacím věnovala stovku automobilů pro zajištění sociálních a zdravotních služeb a další akutní potřeby. Malé a střední firmy podle něj poskytovaly podporu hlavně v regionech svého působení.

„Filantropicky zaměřené organizace, včetně nadací a nadačních fondů (například Nadace ČEZ, Nadace TIPSPORT a Nadace Naše dítě), přizpůsobily své grantové výzvy tak, aby prostředky směřovaly na řešení nejnaléhavějších problémů, které pandemie přinášela,“ doplnil ke změně chování některých organizací Šedivý.

Konkrétně pro sociální služby představovala pandemie covidu nejen bezprecedentní zátěž, ale také příležitost. Podle Lenky Kohoutové, ředitelky Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická a šéfky sekce sociálních a zdravotních služeb AVPO ČR, sociální služby v nelehké zkoušce obstály.

„Covidové období zejména ukázalo obrovské rozdíly ve vybavenosti jednotlivých služeb a odhalilo personální krizi v těchto službách, kde se dlouhodobě nedaří udržet dostatek kvalifikovaných lidí. Na druhou stranu si sociální služby s tímto handicapem dokázaly poradit a smekám před lidmi, kteří ten nápor zvládli. Zásadně se také zvýšila motivace pracovníků k vlastnímu vzdělávání a rozjela se efektivnější komunikace a vzdělávání s pomocí IT technologií,“ uvedla Lenka Kohoutová.

Varováním pro politické vedení země by nicméně měl být fakt, že pandemie covidu současně odhalila minimální finanční rezervy v sociálních službách. „Sociální služby jedou v posledních letech na doraz a pokud se v příštím volebním období nenastaví nová pravidla financování, sociální služby už by nemusely příští krizi zvládnout,“ doplňuje Kohoutová.

Zástupci AVPO ČR se shodli, že pozitivním impulsem pro rozvoj občanského sektoru bylo schválení daňových změn, které na období dvou let umožní individuálním a firemním dárcům vyšší daňové odpisy za poskytnuté dary.

„S velkým potěšením jsme sledovali, jak si tento původně opoziční poslanecký návrh proklestil cestu legislativním procesem a nalezl nakonec průřezovou podporu. Z pohledu organizací, ve kterých působím, bychom uvítali diskuzi o tom, jak zvýšenou podporu dárců v zákoně uchovat natrvalo, byť třeba v méně ambiciózní podobě,“ uvedl Tomáš Drábek, ředitel Klubu vozíčkářů Petýrkova a člen vedení Centra Paraple. 

Podle schválené novely si mohou dárci za dary poskytnuté v letošním roce snížit daňový základ o vyšší částku než doposud – z původních 10, resp. 15 procent na 30 procent.

Ke změně daňových zákonů na tiskové konferenci vyzvala Miroslava Illetšková, zástupkyně ředitele a vedoucí ekonomického oddělení obecně prospěšné společnosti ADRA, a to v souvislosti se silniční daní.

 „Rádi bychom prosadili zrušení silniční daně pro veřejně prospěšné poplatníky s právní formou obecně prospěšné společnosti, ústavu a církevní právnické osoby. Právě tyto organizace by se v drtivé většině bez aut neobešly. Je absurdní, že spolky nebo politické strany tuto daň neplatí, charity na ni ale musí vydávat statisíce ročně,“ upozornila na nerovnosti v zákoně Illetšková.

Velkým omezením pro neziskové organizace jsou i některá ustanovení zákona o DPH. 

„Ministerstva někdy poskytují podporu formou veřejných zakázek, a ne formou dotací. Veřejné zakázky fakturujeme, tedy nám vstupují do obratu pro DPH. Snažili jsme se získat výjimku u ministerstva financí, ale neúspěšně. Některé podpory tedy musíme odmítat, abychom zůstali pod hranicí 1 mil. Kč, nehledě na to, že pak už nemůžeme uskutečňovat žádnou ekonomickou činnost. Z pohledu dárců je také velmi omezující odvod DPH z věcných darů.“, pokračuje Illetšková.

Součástí bilancování již schválených legislativních změn bylo také ohlédnutí za sporem o definici pacientských organizací v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Zatímco ministerstvo zdravotnictví prosazovalo prostřednictvím vládních poslanců omezení pacientských organizací výhradně na spolky, po debatě iniciované AVPO ČR byl sněmovnou schválen nediskriminační návrh, který i nadále připouští, že pacientskou organizací budou obecně prospěšné organizace nebo ústavy.

„Považujeme to za zásadní věc. Věříme, že ministerstvo zdravotnictví se schváleným konceptem pacientských organizací bude řídit i ve svých interních materiálech a podmínkách pro fungování Pacientské rady ministra zdravotnictví,“ zdůraznil v závěru Marek Šedivý.

Barbara Magendans