Otevírá se léková ePoradna pro pacienty na antikoagulační léčbě

Pacienti mohou pokládat jakékoliv otázky týkající se jejich farmakoterapie (léčba léky). Na lékovou ePoradnu, kterou už několik let provozuje nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú., se mohou obracet s dotazy o léčbě pacientů i jejich ošetřující lékaři. Pacientům i lékařům stačí vyplnit webový formulář, který je dostupný buď ze stránek projektu Rychlé srdce anebo ze stránek Průvodce pacienta.

„Antikoagulancia, někdy laicky označovaná jako léky na ředění krve, přináší pacientům obrovský užitek, protože brání vzniku nebezpečných krevních sraženin. Na druhou stranu mohou, pokud jsou podávány s některými dalšími léky v některých případech vyvolat krvácení, případně mohou současně podávané některé jiné léky snížit jejich účinek nebo mu zcela zabránit,“ vysvětluje PharmDr. Josef Suchopár, člen vědecké rady Průvodce pacienta.

A doplňuje: „Podobně jako léky mohou účinek antikoagulancií ovlivnit také některé potravinové doplňky, případně některé potraviny. Rozhodně stojí za to, má-li pacient nejistotu, zda spolu s antikoagulancii neužívá nevhodné léky, obrátit se na ePoradnu Průvodce pacienta.”

Antikoagulancia zabraňují vzniku krevních sraženin (trombů), jež mohou při pohybu cévním řečištěm vést k uzavření cévy a následným komplikacím. 

„Nejzávažnějším důsledkem je cévní mozková příhoda, lidově mrtvice. Jedná se o závažné onemocnění s významným dopadem na zdraví, život obyvatel i na celý zdravotní systém,“ upozorňuje MUDr. Hana Skalická, místopředsedkyně České asociace ambulantních kardiologů.

Některá onemocnění mohou zvyšovat riziko vzniku krevní sraženiny, patří k nim především fibrilace síní. Fibrilace síní je nejčastějším typem srdeční arytmie u dospělých, vyskytuje se u zhruba tří procent osob starších dvaceti let. S rostoucím věkem se objevuje častěji. Ve věku nad 80 let tak postihuje již 10–17 procent populace. 

Pacient s fibrilací síní čelí pětinásobně vyššímu riziku vzniku cévní mozkové příhody. Nepříznivý vývoj fibrilace síní lze ovlivnit řadou lékových i nelékových postupů léčby.

Z lékových postupů je zásadní užívání antikoagulancií. Nejznámější a nejdéle používaný je warfarin. Tento lék je desítky let ověřený a účinný. 

Podávání warfarinu však může být spojeno s kolísáním jeho hladiny v krvi a nutností často upravovat dávkování. Nepříznivý vývoj může způsobit jak nízká hladina – vznik trombů, tak vysoká hladina vedoucí ke krvácivým projevům. Výkyvy mohou souviset se složením stravy (potíže činí zejména konzumace větších množství některých druhů zeleniny), způsobem života, příjmem alkoholu či užíváním řady léků včetně antibiotik. 

Proto se musí pacienti na warfarinu pravidelně kontrolovat prostřednictvím testu INR – Quickova testu. Výsledné hodnoty testu určují přesné dávkování léku. Při léčbě tímto lékem může pro pacienty vzniknout řada otázek a nejasností, které potřebují konzultovat s klinickými farmaceuty.

V posledních letech jsou k dispozici nové antikoagulační preparáty tzv. NOAC (nová orální antikoagulancia), která obdobně ovlivňují krevní srážlivost. Účinnost těchto léků se nekontroluje Quickovým testem, ale stejně jako u warfarinu je třeba udržet stabilní hladinu tohoto léku v krvi. 

NOAC se musí pravidelně užívat a vysadit se mohou pouze pod kontrolou lékařem. Jejich předávkování, stejně jako u warfarinu, povede ke krvácivým projevům a nedostatečná hladina nezaručí dostatečné ovlivnění tvorby trombů. Při nejasnostech a zejména kombinacích s jinými léky je i u této skupiny léků nutná opatrnost.

Součástí takové opatrnosti je vedle náležitého poučení pacienta i případná kontrola dalších léků, které pacient užívá, zejména v případě, kdy jich pacient užívá více.

Antikoagulancia typu NOAC mohou být předepsána lékařem za přesně stanovených podmínek Státním ústavem pro kontrolu léčiv a podmínkami úhrady zdravotními pojišťovnami. 

Podávají se k prevenci cévní mozkové příhody (nebo zabránění recidivy CMP) u pacientů s fibrilací síní, u nichž se vyskytují další rizikové faktory. NOAC mohou dostat i pacienti k léčbě a sekundární prevenci hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie. 

Marcela Alföldi Šperkerová