Špatně kompenzovaní pacienti s diabetem v době covidu-19: horší prognóza, vyšší úmrtnost

„Během pandemie covid-19 nenavštěvují mnozí diabetici ambulance diabetologů tak často jako obvykle, nemusí tak docházet k pravidelným úpravám léčby a léčebných opatření, mohou být vynechávána některá preventivní vyšetření a také nezbytná edukace,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., FRCP (Edin), vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP  a dodává: „Kompenzace onemocnění tak u mnoha pacientů s diabetem nemusí být ideální, což následně zvyšuje riziko horšího průběhu onemocnění covidu-19.“ 

„Apelujeme proto na pacienty, aby nezanedbávali pravidelné lékařské kontroly, diskutovali s diabetology zlepšení jejich léčby a požádali je o vyšetření, na která mají nárok ze zdravotního pojištění, například dlouhého cukru, očního pozadí. Dobře kompenzovaný diabetik má totiž v případě nákazy covid-19 lepší prognózu,“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.  

Diabetes je komplexní onemocnění, které vyžaduje kontinuální součinnost (dobře edukovaného) pacienta a lékaře. V rámci pravidelných kontrol hodnotí odborník míru kontroly nad onemocněním, tj. jak společně zvládají pomocí léčiv a režimových opatření optimalizovat hodnoty glykémie (hladiny cukru v krvi), krevního tlaku, lipidů a udržet optimální tělesnou hmotnost. 

Opatření jsou průběžně upravována tak, aby pacient dosahoval co nejlepší možného stavu (tzv. kompenzace onemocnění) a dařilo se předcházet závažným, chronickým komplikacím, které s onemocněním souvisí. Jedná se zejména o diabetické onemocnění ledvin, diabetickou retinopatie (poruchy zraku), horší průběh infekcí a komplikace označované jako diabetická noha.

V průběhu koronavirové pandemie se intenzita pravidelných návštěv u lékařů snížila. 

„Telemedicína, vč. možnosti telefonických kontrol a e-receptu, v mnohém pomohla. Je však třeba si uvědomit, že standardní péči nahradit nedokáže,“ vysvětluje prof. Prázný. Často proto nedochází k pravidelným, osobním konzultacím, sledováním glykémie, úpravám léčby ani doprovodným vyšetřením, která jsou u pacientů s diabetem nezbytná.

K již zmíněným zdravotním komplikacím se zároveň přidala další – zvýšené riziko horšího průběhu onemocnění covidem-19.

Vliv diabetu na průběh covidového onemocnění: zkušenost z ČR a ze světa

Dostupná data v ČR ukazují, že diabetes je druhou nejčastější komorbiditou zemřelých s covidem, trpěla jím téměř jedna třetina zemřelých pacientů.

Zároveň poslední unikátní data z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS, ÚZIS) ukazují meziroční, skokový nárůst zemřelých pacientů s diabetem, a to téměř o 20 %. V předchozích letech se úmrtnost pohybovala mezi 35 – 37 tisíci pacienty ročně, v roce 2020 poskočila na 45 279. 

Česká data nejsou ve srovnání se zahraničím ničím výjimečná. Z informací amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí vyplývá, že diabetes se pojí s vyšším rizikem úmrtí, a to zejména při horší kompenzaci. Byl popsán více než trojnásobný nárůst úmrtí.  

• Podíl diabetiků 2. typu u pacientů s covidem-19 v USA činil u nehospitalizovaných pacientů 6 %, u hospitalizovaných již 24 %, mezi přijatými na jednotku intenzivní péče pro těžký průběhu onemocnění covid-19 bylo 32 %. 
• V Itálii byla hlášena 17% prevalence diabetu u pacientů, kteří byli pro vážný průběh covid-19 přijati na jednotky intenzivní péče. 
• Ve Velké Británii bylo na jednotky intenzivní péče přijato 18,3 % diabetiků s vážným průběhem covidu-19.
• Další studie prokázala významnou převahu diabetiků zemřelých na covid-19 ve srovnání s přeživšími na odděleních jednotek intenzivní péče ve Španělsku (30,5 % vs. 19,75 %).

Dostupné zahraniční studie v odborných, recenzovaných časopisech dále potvrzují, že pro pacienty s diabetem jsou vysoké i nízké hodnoty glykémie rizikovými faktory v případě nákazy covidem-19.

 U pacientů s nedostatečně kontrolovanou glykémií byl navíc pozorován nárůst závažnosti onemocnění a také nárůst úmrtnosti. Obdobně tomu je s obezitou, která často diabetes provází. Pacienti s obezitou byli během pandemie častěji hospitalizování a jejich prognóza byla výrazně horší. 

Což dokreslují i slova prof. Prázného: „Přestože nemáme k dispozici česká souhrnná data, víme jednoznačně, že se během pandemie snížila pohybová aktivita obyvatel a populace v souhrnu přibrala na hmotnosti. Společně se zvýšenou psychickou zátěží může tato situace vyústit ve zhoršení kompenzace diabetu. V případě, že není včas zachycena, zhoršuje se prognóza pacientů v případě onemocnění covidem-19.“   

Ekonomické důsledky nedostatečné kontroly glykémie

Diabetes neznamená jen nesmírnou zátěž pro pacienta a jeho okolí, ale také zdravotní rozpočet. V rámci studie Costs of COVID 19 pandemisc associated with diabetes in Europe a health cost model autoři vyčíslili odhad nákladů na hospitalizaci během první vlny covid-19 v Evropě. Ty se pohybovaly v rozmezí od 635 000 Kč mezi lidmi s diabetem 2. typu s dobrou kontrolou glykémie do téměř 1 500 000 Kč mezi lidmi s diabetem 1. typu s nedostatečnou kontrolou glykémie.

Vyšší částka odráží vyšší riziko intenzivní péče, nutnost ventilační podpory a delší hospitalizace dle typu diabetu. Odpovídající náklady na hospitalizaci osoby bez diabetu byly odhadnuty na 430 000 Kč.

Celkové přímé náklady na sekundární péči o pacienty s covidem-19 v Evropě byly odhadnuty na 13,9 miliardy €, tj. téměř 354 milionů korun. Zhruba 23,5 % z celkových nákladů připadalo na léčbu lidí s diabetem. 

Jak dál? 

Diabetes představuje významné zdravotní riziko minimálně pro jednu desetinu české populace. V době pandemie se k možným zdravotním komplikacím a komorbiditám přidává i riziko závažného průběhu a úmrtí na covid-19.

 „Proto je nyní nezbytně nutné, aby společně s dodržováním všech epidemiologických opatření a očkováním, docházelo k návratu k běžné péči o pacienty s diabetem, a to se všemi obvyklými vyšetřeními,“ vysvětluje prof. Prázný.

„Snahou všech zainteresovaných, tedy lékařů, pacientů, pacientských sdružení, ale i institucí – Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i profesních sdružení by měla být usilovná snaha o včasnou diagnózu prediabetu, diabetu a adekvátní léčbu podle současných vědeckých poznatků. Tím lze zajistit nejen lepší zdravotní stav, vyšší kvalitu života pacientů, ale i značné úspory na intenzivní léčbu komplikací, komorbidit i covidu-19,“ dodává závěrem Mgr. Dvořáček.