Vila Tugendhat vítá neslyšící návštěvníky

V České republice žije okolo 500 000 osob se sluchovým postižením, z toho zhruba 15 000 lidí neslyšících, kteří používají český znakový jazyk, který má oproti češtině zcela jinou gramatiku a pravidla.

Často se můžete potkat s mylnou představou, že pokud někdo neslyší, dá se mu vše napsat. Tak jednoduché to ale není. Pro mnoho neslyšících je psaný text složitý a nesrozumitelný. Žijí tak ve veliké sociální a komunikační izolaci ve světě slyšících a jejich přístup k informacím je oproti většinové společnosti velmi omezen.

Proto se organizace Tichý svět spojila s Muzeem města Brna, konkrétně samostatným oddělením Vila Tugendhat.

„Za spolupráci s organizací Tichý svět jsme velice rádi. Pomohli nám pochopit zvláštní potřeby lidí se sluchovým postižením, díky čemuž jsme mohli tuto jedinečnou architektonickou památku zpřístupnit dalšímu typu návštěvníků.“ uvedla Barbora Benčíková ze Studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat.

Vila, zapsaná v roce 2001 na Seznam světového dědictví UNESCO, tak nově rozšíří své služby o videoprohlídku v českém znakovém jazyce pro neslyšící návštěvníky. Tento společný projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury ČR.

„Nové tablety jsou dalším rozšířením naší nabídky, ve které se snažíme odstraňovat pomyslné bariéry pro návštěvníky s hendikepem. V kalendáři vily Tugendhat je již nyní pevně zakotven den prohlídek pro zrakově znevýhodněné klienty a nyní jsme se zaměřili na klienty se sluchovým postižením,“ doplnil ředitel Muzea města Brna, Zbyněk Šolc.

Ve vile jsou tak nyní k dispozici dva tablety, na nichž jsou přetlumočeny do českého znakového jazyka informace z rozšířeného prohlídkového okruhu a zahrady. Na webových stránkách vily Tugendhat se pak neslyšící návštěvníci mohou z naznakovaných informačních videí dozvědět vše potřebné o registraci na prohlídku a jejím průběhu. 

Pomoc při odstraňování komunikačních bariér je jedno z hlavních poslání organizace Tichý svět, hned vedle sociálních služeb pro osoby se sluchovým a kombinovaným postižením a osvěty. Zpřístupnění Vily Tugendhat tak navazuje na předchozí úspěšné projekty, díky kterým jsou bez bariér, např. Hrad Rotštejn nebo Klokočské skály, kde vznikla Tichá stezka. 

Barbora Voráčová