Jak se žije s autismem

12:00 Týden v regionech - Ostrava

A problematiku probereme ještě podrobněji s ředitelkou spolku Adam Marií Gerdovou. Dobrý den.

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Dobrý den.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Tak jaké jiné malé změny ve veřejném prostoru by autistickým dětem pomohly?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Těch změn je celá řada. Každé dítě je velmi individuální, každé dítě s autismem je jiné a těch podnětů může být celá škála. Ty děti si můžou s sebou přinášet nějaké věci, které je rozruší, které zažily dříve a mají to třeba s tím místem spojené. Ale co bych jakoby třeba... Já jako rodič uvítám, když to mé dítě se dostane do té nepohody, pohledy toho okolí. Kdy to začnou lidi třeba kritizovat, jak se to moje dítě chová. Takže bysme třeba uvítali i takovou tu vstřícnost veřejnosti.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Je těch rušivých prvků ve veřejném prostoru opravdu hodně?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Jak už bylo zmíněno, jsou to zvuky, světlo, pachy nebo nenadálé situace, velký shluk lidí, to jsou všechno věci, které tyto děti můžou rozrušit.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Když tedy říkáte, že byste uvítali vstřícnost veřejnosti, myslíte si, že je to tím, že veřejnost o těchto projevech prostě neví?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Často se s tím naráží, že autismus je taková ta novodobá diagnóza, a narážíme na takové nepochopení okolí. Ne samozřejmě vždy, jako vždycky to potěší, když někdo řekne nějaké vstřícné slovo nebo jenom v tuto chvíli tu situaci, která se děje s tím dítětem, kdy je v nepohodě třeba, jenom nekomentuje.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Připravujete podobné projekty, oslovujete například další firmy nebo další obchody s tímto nápadem?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Toto je takový pilotní projekt, kde to teprve, dá se říct, testujeme a třeba do budoucna vychytáme nějaké další příležitosti, co by se mohlo vylepšit, a pak třeba oslovíme i další obchody.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Když se tedy vrátíme k nějakému tomu rozrušenému dítěti, jak se to projevuje na veřejnosti? Třeba některé matky jsou zvyklé, že jejich děti prostě něco vyřeší v obchodě, ale jak to vypadá, když je to dítě vlastně s poruchou autistického spektra? Je to v něčem výrazně jiné?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Můžou mít specifické pohyby. Třeba tleskání rukou nebo pohyby celkově těla, můžou se projevovat zvukově, tzn. může tam být křik nebo nějaké echolalie, opakují nějaká slova, nebo se prostě jenom nevhodně chovají.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Porucha autistického spektra je tedy u každého dítěte vlastně jiná a také, jak napovídá název, je to spektrum, ne všichni jsou stejně vlastně zasažení jako ostatní, vyrušují zvuky, světla obecně všechny děti? Dá se to tak říct, že tohle je jeden z těch běžných projevů?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Jak jsem říkala, každé dítě je jiné, takže některé to dítě může být citlivější, senzoricky zatíženější třeba na to světlo a některým dětem třeba to světlo nemusí vadit vůbec. Takže je to opravdu velmi, velmi individuální, ale většinou ano.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Co radíte rodinám, které se právě třeba teď nebo nedávno dozví, že vlastně jejich dítě má autismus?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Určitě bych doporučila vyhledat odbornou pomoc, tzn. víceméně v každém městě působí nějaká raná péče, obrátit se na speciálně pedagogické centrum, případně vyhledat další pomoc odborného lékaře, klinického psychologa, pedopsychiatra.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Je hodně spolků, na které se mohou tito rodiče obrátit, nebo jste vlastně sami tady v Moravskoslezském kraji?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Je tady určitě více spolků, v Havířově tady funguje taky skvělá raná péče a další organizace jsou například v Ostravě.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Je to péče celoživotní, řekněme? Potřebuje vlastně člověk s autismem jak ranou péči, tak péči na základní, střední škole a pak i v dospělosti?

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Je to zase opět individuální, některé děti dokážu, když se s nima celé to dětství pracuje, tak se dostanou, posunou se a pak už třeba zvládají ten běžný život s drobnou dopomocí. Záleží, jak dalece je ten handicap zastižený. Často bývá autismus spojován ještě s dalším mentálním handicapem a tam ta dopomoc opravdu je celoživotní.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Ještě na závěr bych se chtěla zeptat, co je nějaký takový mýtus? Jestli dokážete vypíchnout jeden, který lidé mají o dětech s poruchou nebo i o dospělých s poruchou autistického spektra, který byste ráda vyvrátila.

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Často se říká, že děti s autismem chtějí být samy. A není to pravda. Děti s autismem chtějí. Chtějí být v kolektivu dětí, jenom nevědí, jak. Je jim třeba pomoct, to, co zdravé děti mají naprosto běžné a není třeba je to učit, a ty děti s autismem je třeba naučit, jak být s dalšíma dětma, a jsou za to velmi rády. Takže určitě jako za mě děti s autismem nechtějí být samy, chtějí být v kolektivu s dalšíma dětma, jenom se to musí naučit, jak.

Jana DRÁPELOVÁ, redaktorka

Děkuji vám za rozhovor.

Marie GERDOVÁ, ředitelka spolku ADAM

Děkuju.