Českým neziskovkám chybí finance na pořízení vhodného hardwaru, organizace postrádají základní digitální infrastrukturu i zkušenosti

Do dotazníku se zapojilo široké spektrum neziskových a příspěvkových organizací z celé České republiky, od organizací věnujících se zdravotním a sociálním službám, neziskovky z oblasti sportu a společenské činnosti až po knihovny.

„Dotazník vyplnily jak největší české neziskové organizace, tak i malé regionální spolky a dobrovolnická sdružení. S oslovováním nám pomohla naše síť neziskovek, sociální sítě i různé asociace a zastřešující organizace,“ říká Radka Bystřická,, ředitelka Sdružení VIA, které se digitalizací českého neziskového sektoru dlouhodobě zabývá. 

Sdružení VIA průzkumem navázalo na rok 2021, kdy provedlo první ročník sondy do technologického stavu sektoru. Na tvorbě průzkumu se letos i v roce 2021 podílela také Nadace OSF.

„Naše zapojení do průzkumu je logické. Je pro nás důležité znát potřeby českého neziskového sektoru, naše podpora, ať už finanční nebo konzultační, se opírá o aktuální data. Cílíme ji tam, kde je nejvíce potřeba,“ říká Barbora Hořavová, provozní ředitelka Nadace OSF.

Průzkum finančně podpořil Google Česká republika, program Active Citizens Fund a na zpracování výsledků se podílela agentura Ipsos.

Organizace limituje nedostatek financí na odpovídající hardware 

Téměř polovina dotázaných organizací v dotazníku uvedla, že nemá dostatek financí na pořízení odpovídajících počítačů, mobilů a dalších zařízení. Neziskovky často využívají osobní počítače zaměstnankyň a zaměstnanců či dobrovolnic a dobrovolníků, čímž se vystavují riziku úniku či úplné ztráty důležitých dat. Nedostatek kvalitních přístrojů také znemožňuje využívání nejnovějšího software, který na starších počítačích často není možné spustit.

„Denně slýcháme o potřebě digitalizace organizací, společnosti i státu, ale málokdo si uvědomuje, že bez kvalitního nebo alespoň dobrého vybavení je požadovaná úroveň digitalizace dosažitelná jen těžko. Neziskové organizace jsou ukázkovým příkladem,“ vysvětluje Bystřická.

„Provozujeme na starém zranitelném železe, jenž absolutně nedostačuje potřebám společnosti," potvrzuje výsledky průzkumu jeden z respondentů.

Řídícím pracovnicím a pracovníkům chybí znalosti a zkušenosti s digitalizací

Nedostatek financí se odráží i na znalostech a zkušenostech vedoucích pracovnic a pracovníků. Nabídka vzdělávání v digitálních kompetencích je omezená a pro většinu organizací také finančně nedostupná. Neziskovkám chybí IT oddělení nebo IT správce: toho si mohou dovolit pouze ty největší z nich. 

„Pokud už organizace má finance na spolupráci s externím nebo i interním IT, její vedení často nemá přehled o dostupných možnostech a nedokáže tak vyhodnotit přínosy implementace jednotlivých systémů. Jednoduše tápe v tom, do čeho investovat a kterým směrem se má rozvíjet. Současným světem hýbe automatizace procesů a umělá inteligence, ale neziskovky často nemají podchycenou ani základní digitální infrastrukturu,“ říká Bystřická.

„Nevíme, jak nastavit pravidla a procesy pro zálohování, bezpečné sdílení dokumentů s lidmi mimo organizaci, chování lidí uvnitř týmu. Neexistuje žádný vnitřní předpis jako je např. u BOZP,” potvrzuje jedna z dotazovaných organizací. 

„Pomoct by mohly speciální IT audity, které by organizace nasměrovaly v digitálním rozvoji a nastavily by s nimi digitální strategie,“ dodává Bystřická. Tu mají podle dotazníku zpracováno pouze 4 % oslovených.

Kyberbezpečnostní hrozby se neziskovkám nevyhýbají

Uvedené jevy se negativně odrážejí i na nízké úrovni IT zabezpečení, které se ve srovnání s daty z průzkumu v roce 2021 téměř nezlepšilo. Z průzkumu vyplynulo, že pouze necelá třetina dotázaných má sepsaná bezpečnostní pravidla, 13 % organizací vůbec neřeší možnost úniku dat a více než polovině neziskovek chybí centrální systém na ukládání a správu hesel.

„Neziskovky se vystavují řadě bezpečnostních rizik, která často plynou z nedostatku financí, špatného hardwaru, ale také kvůli mezerám ve znalostech a kompetencích,“ popisuje Bystřická.

Celých 7 % organizací spoléhá na osobní software zaměstnankyň a zaměstnanců nebo dobrovolnic a dobrovolníků. S vidinou úspor dotazovaní často užívají neaktuální či Home edice systémů a programů, které mají nižší úroveň zabezpečení.

¨Více než polovina dotazovaných pro komunikaci v týmu využívá otevřených chatovacích platforem jako WhatsApp či Facebook Messenger, kterým chybí bezpečnostní a administrátorské prvky nezbytné pro efektivní, a hlavně bezpečnou týmovou komunikaci.

S nějakou formou kyberútoku (spam, viry a trojské koně nebo napadení) se ve své organizaci setkala téměř polovina respondentek a respondentů. 

Nedostatečná digitalizace sektor znevýhodňuje

Neziskový sektor dlouhodobě trpí podfinancováním, které se promítá i do stavu digitalizace a IT.

 „Neziskové organizace jsou nezbytnou součástí občanské demokratické společnosti. Pomáhají všem bez rozdílu v oblastech, do kterých stát nechce nebo nemá kapacity vstupovat: sociální služby, zdravotní péče, vzdělávání, kultura, práce s menšinami a znevýhodněnými skupinami, či komunitní život. Pokud však budou v digitalizaci zaostávat za zbytkem společnosti, jejich práce bude obtížnější, procesy neefektivní nebo budou ohroženy třeba únikem dat, což bude oslabovat jejich pozici, nabídku služeb i ohrožovat případné klienty. To může mít dopad na celou společnost,“ varuje Barbora Hořavová z Nadace OSF.

„Základní kroky k digitalizaci jsou často levné a jednoduché, ovšem manažerkám a manažerům chybí základní orientace v tématu. Je tedy nezbytné vzdělávat a posilovat digitální kompetence řídících pracovnic a pracovníků,“ uzavírá Bystřická.

Markéta Prokeš Wittichová