V 55 letech jsem na trhu práce odepsaná

Na trhu práce prý zoufale chybí pracovníci. Ale je tomu opravdu tak. Už půl roku hledám práci, poslala jsem snad tisíc a jeden životopis a setkala se jen s padesáti odstíny šedi a předsudky.
Když mi zaměstnavatel na jaře jako mnoha dalším pracovníkům dál neprodloužil smlouvu na dobu určitou, myslela jsem si naivně, že do měsíce najdu novou práci. Alespoň v Praze, že by to nemusel být problém. I když bych opět musela nejméně hodinu a půl dojíždět. Pocházím z menšího města, v němž aby především ženy hledaly práci s baterkou v ruce. Jsme průmyslový region, kde o ženské valný zájem není. A pokud ano, tak jako asi všude především o zdravotní sestřičky anebo firmy nabízejí jen různé dohody a brigády.  
Je mi 55 let a zůstala jsem na světě úplně sama. Mám jen sestru, která to jako vdova také příliš lehké nemá. A tak většinu dne sedím u počítače a posílám jeden životopis za druhým. Málokdy však přijde zpětná vazba a když už přijde, tak s tím, že byl vybrán vhodnější uchazeč, rozuměj ...