Poprvé a naposledy k moři! Partě vozíčkářů z domova pomáhají a fandí lidé napříč zemí. Přidáte se?

Domov je tam, kde vám rozumí. A to rozhodně platí o Domově bez bariér Hořice. Pavel si přál vidět jednou v životě moře a nadchnul tím i ostatní. Pustil se do organizace, se kterou mu pomáhají nejen pracovníci domova, ale i vnímavá veřejnost.
"Jmenuji se Pavel. Během dospívání jsem si přivodil úraz páteře, který mě upoutal na invalidní vozík. Celý život jsem si přál navštívit moře a vykoupat se v něm. Se svým přáním jsem se svěřil sociální pracovnici v domově pro osoby se zdravotním postižením, ve kterém nyní bydlím," vysvětluje začátek celého plánu Pavel. Velmi aktivní chlapík, který se evidentně drží rčení, že jediný nesplnitelný sen je ten, který neexistuje, a tak se pustil do práce. A rozhodně nic nenechal náhodě! Plánovat všechny detaily začal na podzim, protože výprava k moři na vozíku ze sociálního zařízení není úplná brnkačka. Tím spíš, když nechce jet člověk sám: "Bylo by mi líto, kdybych z našeho domova cestoval k moři sám. A tak jsem začal společně se sociálními pracovníky zjišťovat, kdo by chtěl vidět a okusit moře stejně, jako já. A nakonec to vypadá na pořádnou výpravu s Kájou, Mílou, Pepou, Zdenou a Zdendou. Jediná překážka jsou peníze, které se snažíme sehnat," vysvětluje natěšený Pavel.  
"Zvládl jsem zařídit úplně všechno, od dobrovolníků až po ubytování v hotelu. Přál bych si, abychom mohli jet z party všichni!"  
Zatímco zdravý člověk před odjezdem k moři řeší, jestli nezapomněl přibalit nabíječku a žabky, lidé s postižením potřebují mít na svém seznamu zvedáky, madla, a další bezbariérové pomůcky. A to všechno...

 

Klíčová slova: