Životní úroveň českých seniorů
20:00 90' ČT24 90
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko stárne. To je také důvod, proč je podle vlády nutná důchodová reforma, na penze by totiž neměl v dalších letech kdo vydělávat. Počet seniorů v české populaci se zvyšuje dlouhodobě už od osmdesátých let, aktuálně je v zemi přes 2 300 000 důchodců. Ještě na začátku milénia to nebyly ani 2 miliony. A Česko čeká i nadále výrazné stárnutí. Dětí a lidí v aktivním věku by naopak mělo ubývat. Do poloviny století by mohl počet pětašedesátníků a starších vzrůst na 3 miliony, výrazně přibude hlavně lidí nad 85 let. V roce 2051 by jich zde mohlo být až půl milionu. Teď je to asi 200 000. Společně s nárůstem počtu seniorů se bude postupně zvyšovat také jejich podíl v celé populaci, zatímco teď tvoří penzisté asi pětinu obyvatel, na začátku šedesátých let už by to mohla být skoro třetina, do konce století by podíl českých seniorů mohl vzrůst až na 34 %. Ve studiu zdravím Lenku Desatovou, předsedkyně Rady seniorů, hezký večer.
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Dobrý večer.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak slyšela jste teď částečně, alespoň předpokládám, tu politickou diskuzi? Změny se netýkají současných seniorů, ale můžete nám říct, jak vlastně vnímají ty debaty kolem důchodové reformy podle vás? Naučili se politici o tom mluvit bez emocí?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Zatím moc ne. A jak to vnímají čeští senioři? Pořád ještě většina z nich nebo alespoň část z nich nebere v úvahu, že se to netýká jich. Zrovna minulý týden, když jsem byla u jedné naší organizace v regionech, tak první otázka byla, co nám to provedli v důchodovou reformou, s důchodovou reformou, s těmi našimi důchody? Tak říkám, no, s vašimi už nic, ty jako, ty se vyřešily změnou valorizačního vzorce a tím to pro vás končí. Takže ani toto ještě nevnímají.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Monika Bauer, divačka, píše: "Já tedy nevím, proč se všichni tak rozčilují. Matematika je to jasná. Jinak můj dědeček chodil do práce do 82 let a tatínek pracoval do 70 a pak ještě do 82 let pokračoval v podnikání. A byli zdraví, mentálně čilí, měli radost ze života i z práce, kterou dělali, a oba se dožili přes 90." A teď jsem nejspíš píchla do vosího hnízda. Je možné stanovit spravedlivě věk, do jakého věku má nebo nemá člověk pracovat?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
To asi dost dobře nejde, protože nikdo z nás netuší, jakého věku se dožijeme a záleží samozřejmě i na tom, v jaké profesi pracujete a jestli jste schopná ji po třeba 30, 40 letech ještě fyzicky a psychicky zvládnou dál. I my mezi sebou máme seniory, kteří stále pracují a nedovedou si představit, že by trávili svůj čas doma a do té práce prostě nechodili a je jim přes 70, ale máme tam i další, kteří třeba pracovali celý život jako zedníci, pokrývači v horku, v dešti, prostě na střechách a ti říkali, že skutečně už 60 let jim stačilo na to, aby to skutečně na sobě pocítili a už nebyli schopni ty výkony podávat.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
A to, jak to navrhuje vláda, tedy navázat na dobu dožití, plus stanovila seznam profesí, které budou mít nárok na předčasný důchod. K tomu se stavíte jak?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Mně moc nedává smysl navázání na věk dožití, pokavaď nezačneme konečně, ale doopravdy řešit věk dožití ve zdraví, protože ten se u nás snižuje, ten se nezvyšuje, ale snižuje, což znamená, že přibývá lidí s chronickými a velmi vážnými chorobami, kteří prostě nebudou schopni určité profese vůbec vykonávat a některé možná s velkými omezeními a za nás ano, některé profese jsou tam vytipovány naprosto správně, na druhou stranu, pokud se podíváte na všechny možné zprávy ohledně zdravotního stavu populace, tak co tam zcela chybí, jsou duševní poruchy, duševní choroby, nějaké duševně náročné práce, které s sebou přináší i syndromy vyhoření a také dlouhodobé pracovní neschopnosti. Je potom možné, že ani ten člověk není schopen vrátit se na trh práce, takže pokud nezačneme řešit skutečně věk dožití ve zdraví, tak asi nemá moc smysl předpokládat, že ta populace bude schopná, bude schopna pracovat. A další věc, která je, my se na to díváme dnešní optikou, kdy je téměř nulová nezaměstnanost. Já vím, že jsou 4 %, ale ve své podstatě je to tak, že kdo skutečně chce, tak nějakou práci najde, nicméně to vám musí potvrdit každý ekonom, že ekonomické cykly jsou neúprosné a že dřív nebo později přijde krize a s ní i nezaměstnanost.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled ekonoma tady budeme mít už za chvíli. Mě by zajímal ještě ten pohled váš, pohled z praxe, máte nebo nemáte pocit, že senioři jsou aktivnější, než byli třeba před 30 lety?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Tak bezesporu jsou a řečeno slovy jedné naší členky při naší debatě se taky takto vyjádřila. No, co byste chtěli, za Bismarka se chodilo do důchodu ve 49, ale taky v 60 umírali, takže bezesporu jsou si toho vědomi a jsou na to i pyšní, že jsou schopni ještě i ve vyšším věku, než byli třeba jejich prarodiče, pomoct svým dětem.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Člověk je zvyklý celý život chodit do práce, pak najednou přijde ta penze. Co to s jeho psychikou udělá?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Může to znamenat pocit vyloučení, pocit osamění, najednou přijdete o část kolektivu lidí, na který jste byli do té doby zvyklej, zvyklý a je velmi důležité, jaké vazby máte jak přátelské, tak rodinné kolem sebe a jak ten svůj volný čas, který jste najednou získali, vyplníte.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Opoziční hnutí ANO navrhuje přidat do reformy /nesrozumitelné/ fond ke spoření se státní garancí, tedy tzv. druhý důchodový pilíř, co na to říkáte? Naučili jsme se, případně, jak moc, spořit si na stáří?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Takhle určitě pilíř s garancí státu je něco, co jsme navrhovali i my, protože jsme říkali, že jestli mají mít lidé jistotu, že ty peníze, které si naspořili, že skutečně na ta stará kolena, v uvozovkách, dostanou, pak to musí být něco, co garantuje stát, protože privátní fondy vám toto nikdy garantovat prostě nemohou, pokud s vámi budou mluvit otevřeně. A co se týče toho spoření. No, někteří ano, někteří ne, ale když to vezmete tou optikou, že 63 % populace nemá ani průměrný příjem, platí si buď poměrně drahý nájem a dnes tedy i poměrně drahé energie, a když ne drahý nájem, tak hypotéky, chceme po nich logicky, aby měli děti, které budou vydělávat na ty budoucí důchody, a to nejsou taky úplně malé položky, tak ona je otázka, jestli mají z čeho spořit.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je vlastně to, co nejvíc trápí, máte nějaké průzkumy, co nejvíc trápí současné seniory, jsou to finance?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Ne, současní senioři nejvíce řeší násilnou digitalizaci, jak tomu začali říkat.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to rozvijte, co to znamená? Jak si to představit?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Že se digitalizuje velmi rychle. Velká část v podstatě života, oni se cítí být odstrkováni na okraj, protože část z nich prostě si cestu k digitalizaci vůbec nenašla. Část z nich má trošku obavy nebo se bojí, zda zvládne všechno. Chodí mi tam maily, počínaje slevovými aplikacemi obchodních řetězců, naposledy i aplikace zdravotních pojišťoven, kde je možné podávat si žádosti o benefity, také je to možné pouze aplikací a seniorů, kteří nemají chytrý telefon, je většina pořád ještě, a dokonce ani 48 % seniorských domácností nemá doma ani počítač, ani internet, takže se cítí být skutečně na okraji společnosti. A poměrně nedávno na jedné debatě, když jsme narazili na to, že je cíl digitalizovat veškeré doklady, tak mi říkali dobře, tak když přistoupíme čistě hypoteticky na to, že se to stane. Já jsem diabetik, poměrně často se mi dělá špatně, já na té ulici omdlím, ten telefon si rozbiju, jak ty záchranáři zjistí, komu mají volat, kdo já vlastně jsem, takže i tadyhle ty otázky řešíme.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla sice trochu taková odbočka, a přesto vám za ni děkuji za vhled právě k seniorům. Děkuju. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů, na shledanou.
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně Rady seniorů ČR
--------------------
Na shledanou.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Věk odchodu do penze se má nově odvíjet podle věku dožití. Každý by tak měl v 50 letech přesně vědět, kdy půjde do důchodu. Tedy lidé narození v roce 1965 oslavili 50 let v roce 2015. Do důchodu půjdou v roce 2030 ve věku 65 let, lidé narození o čtyři roky později mají průměrnou délku dožití podle statistiků o něco vyšší, a proto půjdou do důchodu později. Každý by měl nově v penzi strávit alespoň 21,5 roku. Když si to shrneme. Pětašedesátníků a starších už se žádné změny nedotknou. Těch, co se narodili v roce 68 a později, tedy pětapadesátníků a mladších, už se má týkat zvýšení důchodového věku. Mírně by se měl zpomalit růst nově přiznaných penzí. Současní pětačtyřicátníci už do důchodu půjdou zhruba v 66 letech. Výše jejich penze by měla odpovídat skoro 40 procentům průměrné mzdy a lidé pracující v náročných profesích by mohli jít do penze až o pět let dříve. Naším dalším hostem je Kamil Mahovský, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue, hezký večer.
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Dobrý večer.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Hnutí ANO požaduje analýzu tak, jak dnes řeklo na té tiskové konferenci, co prodloužení věku odchodu do důchodu udělá s trhem práce. V současnosti je tedy nízká nezaměstnanost. Vy máte představu, jak by se proměnil trh práce?
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Tak hlavně trh práce se musí proměnit, protože ta situace je dneska taková, že měsíce hledáme možnosti financování, jakým způsobem státní rozpočet nebo důchodový účet zabezpečí financování našich důchodů. Nicméně spousta práce nás čeká v oblasti jak mikroekonomický sféry, tak v oblasti sociální, protože zaměstnavatelé, firmy si musí zvyknout na to, že musí umět pracovat ze staršíma lidma a zároveň na druhé straně starší lidé se musí také oprostit od svých předsudků, že firmy starší lidé nebo lidi nezaměstnává. Musíme se naučit prostě najít ten průnik tak, aby ti starší lidi byli zaměstnáváni co nejsnazším způsobem.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
A v praxi, jaké jsou tedy ty největší překážky? To, co jste zmiňoval.
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Limity tam jsou samozřejmě to, co říkala tady předchůdkyně v oblasti, zejména, samozřejmě jsou tam rizika zdravotní, je potřeba je vzít v potaz, potom samozřejmě doba je poměrně rychlá a nové technologie hýbou světem, takže tam je potřeba, aby v té sociální oblasti ti zaměstnanci potenciálně starší se naučili pracovat s těma věcma tak, jak je potřeba u těch firem, ale zároveň ti zaměstnavatelé musí zase jít vstříc tomu a zase si nebrat předsudky nebo nepracovat s předsudkama tak intenzivně tak, aby ty uměli ty zaměstnance nabírat.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď ty předsudky pořád jsou, jsou silné?
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Naše zkušenosti v mBlue jsou takové, že ty limity si firmy dávají a my se snažíme jim vysvětlovat, nechci říkat úplně edukovat, ale někdy i to je pravda, protože my máme spousta dobrých zkušeností ze staršíma lidma, který jsou velmi úspěšný na svých pozicích, využívají svoje letitý zkušenosti, někdy jsou výhodou i třeba to, že ty starší lidé nemají přehnaný ambice a působí v tom kolektivu jako týmový, týmoví hráči, takže těch výhod může být spousta. Je potřeba s nima pracovat specificky, na druhou stranu úplně stejně jako, jako třeba s mladýma lidma.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
A když tedy by začalo platit to, co vláda navrhuje, že se navýší věk odchodu do důchodu, u jakých profesí si to dovedete určitě představit, u jakých už nikoliv?
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Tak samozřejmě kancelářská práce je pro starší v něčem jednodušší, ty limity jsou nejvíce u těch manuálních prací, jako jsou horníci a svářeči a podobně, tyhlety pozice, takže tam je potřeba zvažovat víc ten zdravotní stav, ale v těch kancelářských pracích, tam ten, ta situace je příznivější.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Kamil Mahovský, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue, já vám děkuju za rozhovor.
Kamil MAHOVSKÝ, generální manažer a zakladatel personální agentury mBlue
--------------------
Taky děkuju, hezký večer.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
A slibovala jsem taky doplnění pohledu ekonomického. Tady je Petr Janský, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a taky člen Národní ekonomické rady vlády, dobrý večer.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Dobrý večer.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Na úvod začnu otázkou, která je možná spíš politická, ale zajímá mě názor někoho, kdo radí vládě. Po té dnešní schůzce na Pražském hradě máte pocit, že přinesla posun?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak ono někdy, i když se situace nezhorší, tak lze z toho mít radost, takže já bych to minimálně, že se to nezhoršilo a naopak tam vidím nějaké pozitivní signály, vůbec, že se baví a baví se v klidu, všichni si to pochvalovali, tak nevylučuje to nějakou věcnou dohodu v budoucnu. Tadyhle opravdu žádný velký posun se nestal v té věcné rovině, ale je dobré se o tom bavit a souhlasím víceméně se vším, co řekl například pan prezident, to, co řekl pan prezident nikdo z ostatních účastníků schůzky nerozporoval. Jo, musíme konat. Udržitelnost důchodového systému vyžaduje zásahy a věk odchodu do důchodu se bude prodlužovat. Je otázka, jak přesně.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže čtete to, že prezident vyjádřil nebo nevyjádřil podporu té konkrétní reformě?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
To úplně ne, třeba u toho odchodu věku do důchodu, tak neříká, jestli to má být tak, jak říká vláda. On se jí snažil jakoby, nechci interpretovat jeho slova, ale řekl, že bude se muset prodlužovat a myslím, že to řekl v tom kontextu, jak kdyby se na tom všichni shodovali, účastníci toho jednání, což je jakoby velký ...
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
I když hnutí ANO říkalo, že chce ...
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Velký posun, protože já zase jakoby nesleduju úplně, řekněme, politickou stránku té debaty, ale tu věcnou, ano. A tam, když padají vyjádření, že nebude se snižovat důchody, nebude se prodlužovat věk odchodu do důchodu, tak, jak já chápu chování toho systému, fungování, tak to není možné, to, jak kdybychom říkali, chceme udělat kvadraturu kruhu nebo chceme vyrobit perpetuum mobile, já bych to taky chtěl, ale není to možné. Takže tadyhle vidím, že tam je nějaký realistický základ.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Opozice kritizuje nejvíc právě ten vyšší odchod do důchodu a taky nižší výpočet nových penzí od roku 2026. Celkem ta reforma penzí má ale 12 bodů a kdyby vláda opozici v tomto ustoupila, nebyl by ten vyšší odchod do důchodu, nebyl by nižší výpočet penzí, měla by důchodová reforma z ekonomického pohledu smysl?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak velmi dobrá otázka. Já, vy jste napočítala 12 bodů té důchodové reformy, ekonomické hledisko není jenom udržitelnost, ale když se zaměříme na tu udržitelnost, to znamená, uvidíme, když ten systém zůstane tak, jak je, tak prostě se bude v roce 2050, v roce podle těch nejlepších prognóz bude mít jenom důchodový systém schodek 350 miliard korun. Pokud to nechceme dopustit, pak ta udržitelnost toho důchodového systému je důležitá. A tadyhle z těch 12 bodů, které jste jmenovala, tak ty jediné dva, které řeší tu udržitelnost, kterou pan prezident řekl, že bychom měli řešit a vyžaduje zásahy, tak řeší víceméně jenom ty dvě věci, které jste vypíchla, že padají hlasy, že opozice to nechce. Proto jsem zdůraznil i na začátek, že prezident řekl, že všichni účastníci jednání se shodli na tom, že ta udržitelnost se musí řešit a že věk odchodu do důchodu se bude prodlužovat. Pokud je toto pravda, tak ...
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Hnutí ANO po té tiskové konferenci, pak jembě korigovalo, jenom, ať jsme úplně přesní, říkali, že chtějí nejprve analýzy.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Jasně, já jsem citoval nebo vycházel ze slov pana prezidenta. Snažím se tam vidět to pozitivní, jo, a tam jako já myslím ...
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pro důchodovou reformu je zásadní právě vyšší odchod do důchodu a taky nižší výměra penzí?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Přesně tak, to jsou dvě věci, všechny ostatní jsou buď rozpočtově neutrální, anebo zvyšují výdaje toho důchodového systému, jenom tyhle ty dva tak zvyšují samy o sobě výrazně tu udržitelnost důchodového systému. Z hlediska toho ekonomického, tak prostě tyhle ty dva jsou 90 % toho dopadu těch změn.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Opoziční hnutí ANO dnes na tiskové konferenci, už jsme tady dnes několikrát zmiňovali, navrhlo nový fond ke spoření se státní garancí, jakýsi druhý důchodový pilíř, na té tiskové konferenci zaznělo určité navázání třeba na ČEZ, jak vy si to představujete?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No a teď, jak já na tohle to mám reagovat? To mi řekněte.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
To mi řekněte vy.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Takže já osobně si myslím, že druhý pilíř by byl dobrý nápad, ještě lepší nápad by to byl, kdyby se zaváděl před 30 nebo 25 lety, jo, teď na to není příliš dobré načasování a myslím, že není nutně dobré načasování ani na to, v té debatě, kterou tady vedeme. Já se toho účastním poslední roky, jo, sleduju to víc než 10 let a teď, když tady má dojít v následujících měsících k schválení jedné z největších reforem, největší reforma důchodového systému za posledních 10 let, tak tady začneme řešit něco, co ani ten, kdo to zmiňuje, tak nemá konkrétní představu, jo, takže ano, já podporuju, klidně pojďme se bavit, debatovat, analyzovat možnosti druhého pilíře. Já myslím, že je to obecně dobrý nápad, ale zároveň teda se obávám, proto jsem se ptal, jak na to mám odpovědět, obávám se, abychom neztratili, abychom se neutopili v té bažině debat toho druhého pilíře a nezapomněli na to, že tady potřebujeme řešit udržitelnost toho prvního pilíře, případně, že tady máme ne úplně dobře fungující třetí pilíř, jo, penzijní připojištění, který bychom mohli zlepšit a mohli bychom tím získat některé ty věci, které možná sledují zástupci opozice, když navrhují ten druhý pilíř, takže ano, pokud nám to, pojďme řešit druhý pilíř, pokud nám to nevezme energii na to, abychom dotáhli to schválení těch změn toho prvního pilíře.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy říkáte, je potřeba ten systém udělat udržitelný. Na tom se všichni shodují. Analytik veřejné politiky a bývalý předseda komise pro důchody Martin Potůček dnes ve vysílání České televize říkal, že důchodová reforma na jedné straně řeší ty výdaje, ale neřeší ty příjmy a že pořádná důchodová reforma není možná bez daňových změn, bez zvyšování daní. Jak to vidíte vy?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že to je od pana kolegy z univerzity prof. Potůčka skvělý komentář. Tato vláda se rozhodla jít v té důchodové reformě především snižováním těch budoucích výdajů, zvyšuje příjmy toho systému jenom částečně, a to je naprosto férový komentář, řekněme, kritický pohled na to, co vláda dělá. Já to vidím mnohem raději, než kdyby ta vláda nedělala nic, ale ano, mohl by tam být větší důraz na ty příjmy. Konkrétně ...
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže z té příjmové stránky to bude udržitelné?
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Konkrétně vláda, tato vláda tak začala s programovým prohlášením, jestli se nepletu, že sníží pojistné o dva procentní body. Jo, teď už to tam nemá v aktualizovaném, takže buďme rádi, oni se chystali snižovat ty příjmy, jo, teď jsme, ty jsme na nule. A naopak, co jsem chtěl říct určitě, tak i součástí těch změn, které vláda navrhuje, tak je zvýšení určité příjmů, například u osob samostatně výdělečně činných, které přispívají relativně méně do toho systému než zaměstnanci. Tak tam vláda a já jsem tomu rád, přistoupila k určitému zvýšení několika různými parametry, zvýšily se tam třeba výrazně, myslím o 40 %, minima, které zaplatí, takže to je dobře. Že by ta vláda příjmy mohla jít dál, ano a já ji tam budu popostrkovat.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju vám za rozhovor, za vysvětlení. Ekonom Petr Jánský, na shledanou.
Petr JANSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Těšilo mě, pěkný večer.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
--------------------