Miroslav Hanzlíček: Díky neslyšícím rodičům jsem se mohl dívat na filmy s hvězdičkou
....
Někteří neslyšící se bez tlumočníka neobejdou
Po více než 40 letech tlumočení má Mirek, jako jeden z mála takhle profesně sloužících tlumočníků znakového jazyka, možnost srovnání, jak se měnily požadavky samotných neslyšících na tlumočení.
"Rozdělil bych to do tří skupin – první skupina jsou neslyšící, kteří – když ještě nebyli profesionální tlumočníci znakového jazyka – na úřadech i u lékařů si všechno domluvili sami. Potom po revoluci, kdy začali profesionální tlumočníci znakového jazyka, jich začali neslyšící využívat čím dál více. Pak během doby covidové se tito neslyšící namlsali a teď chodí k tlumočníkům s kdejakou maličkostí," popisuje Mirek.
"Takto namlsaní jsou obzvláště dnešní mladí neslyšící. Zažili revoluci jen krátce, nebo vůbec. Od nich pak slýchám, že na všechno mají nárok, všechno potřebují… Je to přesně ta skupina, která ale pak nechce platit poplatky za televizi… A přitom se dožadují toho, aby všechno v televizi bylo tlumočené do znakového jazyka…"
Do druhé skupiny Mirek řadí převážně starší neslyšící. "Byli zvyklí si celý život vyřídit všechno sami. Během covidu pak byli odkázáni na tlumočníky. Ale po covidu si zase všechno vyřizují sami," říká Mirek.
Do třetí skupiny řadí neslyšící všech věkových kategorií. "Jsou tací, kteří mají takové komunikační problémy, že tlumočníka potřebovali vždycky. V minulosti, ale neobejdou se bez něj ani v současnosti." ...
