Nevydrželo ani nerozbitné vybavení. Péče o autisty obnáší i nebezpečí

Mladík Gabriel chodí vždy po špičkách. Když vejdeme do místnosti, kde se nachází i se svou asistentkou, chvíli se na nás nedůvěřivě dívá a pak si strčí prsty do uší. "Dává tak najevo, že se mu situace nelíbí, že mu asi vadíme. Raději půjdeme pryč, ať zůstane v klidu," vysvětluje nám Ivana Malcharová, která nás právě provádí ostravským Domovem Mikasa. Je to první zařízení v kraji, kde mohou najít nový domov dospělí autisté s chováním náročným na péči.
To znamená například i to, že na pocity nepohodlí nebo nenaplněné požadavky mohou reagovat agresí. "Až půjdeme mezi klienty, raději udržujte vzdálenost na délku ruky. Neznají vás, můžou reagovat různě," varovala mne a fotografa před začátkem prohlídky domova Malcharová, která je vedoucí tohoto zařízení spadajícího pod ostravskou organizaci Mikasa.
I když od jeho otevření uplynul teprve měsíc a půl a žijí v něm zatím pouze tři z budoucích osmi obyvatel, na vnitřním vybavení už je znát, že práce s klienty není snadná. "Tady máme relaxační místnost. V rohu byl vodní sloup, který jeden z klientů vyrval, voda to pak tady celé vyplavila," ukazuje nám Ivana Malcharová.Zničené dveře i sprcha  
Pryč jsou i prosklené dveře, které oddělovaly dvě části domova. Nepřežily útok jednoho z obyvatel. Další ze škod je rozkousaný tablet. "A v jedné z koupelen už jsme měli vytrženou sprchu, přestože jsou sociální zařízení udělaná tak, aby byla téměř nerozbitná," doplnila vedoucí domova.
S podobnými problémy se přitom u takovýchto zařízení počítá už při výstavbě. "Musí být totiž přizpůsobené tomu náročnému chování. Někteří klienti jsou schopni odloupat ze země kousek po kousku celé linoleum, jsou schopni v afektu vytrhat ze zdí elektriku," popsal v době, kdy se stavba domova připravovala, šéf Mikasy Michal Panáček.  
"Kdysi nás třeba volali kvůli krizové situaci, kdy měl klient v ruce dvoumetrovou...