Mentálně postižené děti a společnost? Neviditelné, nebo vadí

Postižení může být fyzické, psychické, nebo oboje dohromady. Co když máte dítě, které nemá na první pohled patrný handicap?
Článek
Jakékoliv postižení je těžké. Je to těžké břemeno, které si, jako rodiče takových dětí, neseme na ramenou a poneseme si ho až do konce života. To břemeno, je samo o sobě náročné a jsou situace, kdy nám to není vůbec ulehčováno, ba naopak.
Lítost vs. nadávky
Můj starší syn je autista s mentálním postižením. Na první pohled vypadá jako naprosto zdravý chlapec. Světlé vlásky, modré oči, upřímný úsměv. Nikdo by neřekl, že může být něco špatně. Možná si maximálně tak všimnete, že nemluví, a když už něco řekne, tak to většinou nedává smysl, nebo je to slovo. K tomu se připojí třepání rukama, a občasné pohledy ze zvláštního úhlu. Ano. Takový je. Když je všechno v pořádku. Jenže náš syn umí být také velmi hlasitý a snadno se podráždí. Snažíme se fungovat jako každá jiná rodina. Syna socializovat, učit ho sociálním dovednostem, protože věříme, a za ty roky i víme, že to má smysl a že to jde. Ale není každý den posvícení a občas se to nepovede a syna na veřejnosti doběhne záchvat. Meltdown.
Meltdown (afektivní zhroucení), kdy dochází k "roztavení" ovládacích mechanismů. Projevy jsou podobné tantru. Meltdown může provázet také křik, pláč, agrese či sebepoškozování. Meltdown způsobí přetížení centrální nervové soustavy. Podněty, které jedince zahltí, mohou být smyslové, sociální, kognitivní nebo...