Vzpomínka na Boženku Uhlířovou, ředitelku školy pro neslyšící v Hradci Králové

V přízemí domu mého dětství v Opletalově ulici žila dvojice hluchoněmých manželů. Byla pro mne, jako pro malého kluka, tak trochu tajemná. Tím, jak se mezi sebou posuňky dorozumívali, s použitím rukou, ale i nesrozumitelnými zvuky, které při hovoru vydávali. To jsem ještě netušil, že se s takto hendikepovanými lidmi budu setkávat i v životě, prostřednictvím své tety Boženky.
Moje tetička Boženka Uhlířová totiž byla učitelkou a později i ředitelkou mateřské školy pro neslyšící. ...