Potřebuje nepřetržitou péči a podněty. Díky Světlušce získal Honza osobní asistentku i zažil Metallicu

Narodil se s porodní váhou 1100 gramů, což velmi ovlivnilo jeho další život. Jan Kuňák utrpěl dětskou mozkovou obrnu, je velmi slabozraký a zároveň je od dětství upoután na invalidní vozík. Dnes je mu 21 let, žije společně se třemi bratry a matkou v Trnávce na Ostravsku a vyžaduje nepřetržitou péči i řadu pomůcek, které zlepšují kvalitu života. Honzovi na ně přispívá také Nadační fond Českého rozhlasu Světluška.
Honzu vítají asistentky v denním stacionáři Kopretina v Kopřivnici. Vozí ho tam jednou, někdy i dvakrát za týden bratr a matka Iveta Stančíková. Ta se doma o Honzu stará v podstatě neustále.
"Sám vlastně nezmůže bez druhé pomocí vůbec nic. Nenají se, nezajde na záchod, takže je to péče 24 hodin," popisuje vyčerpaná matka. "Jsem v zápřahu od rána do večera. Sednu si tak k jídlu a večer u televize spím," líčí Iveta běžný den posledních 21 let.
Všemi smysly
"Honza trochu umí číst, ale musí u něho vždy být asistentka nebo já, abychom zvětšily písmena úplně na maximum," dodává matka. Číst se naučil ve speciální škole.
V denním stacionáři Honzovi se čtením pomáhají asistentky, mezi nimi Marie Korečková. "Pouštíme mu různé vizuální efekty, které jsou pro něj relaxační, aby to trošičku aktivizovalo jeho smysly a aby nebyl jen tak bez podnětů, aby nekoukal prostě jen tak do nezajímavého prostředí," vysvětluje asistentka.
Honza hodně poslouchá hudbu a máma s bratrem ho vozí na koncerty. Naposledy slyšeli v Ostravě Pražský výběr a před pár lety dokonce vyrazili do Prahy na Metallicu. "To mu právě umožnila Nadace Světlušky, která mu zakoupila ...