Nejviditelnější součástí zdravotnické reformy se nyní stala připravovaná změna v síti zdravotnických zařízení. Návrh sám i způsob, jakým se k němu došlo, vyvolávají vášnivé diskuse. Zeptali jsme se proto několika lidí spjatých s rozhodováním na krajské úrovni: Jaké nemocnice ve vašem kraji by podle vás měly zůstat zachovány v současném rozsahu akutní péče? Z jakých důvodů by dané nemocnice či oddělení měly podle vás fungovat dále, ačkoli pojišťovny naznačují jejich útlum?
PLZEŇSKÝ KRAJ
- Jiří Kokoška, Zdravotnický holding Plzeňského kraje
Za Plzeňský kraj uvedu deset důvodů, proč neutlumovat regionální nemocnice.
Zaprvé. Zánikem dvou nemocnic akutní péče by se Plzeňský kraj stal unikátem v celé ČR. Už nyní je jediným, kde chybějí takové nemocnice ve dvou okresech. Bez Plzně mají regiony kraje jeden z nejnižších počtů akutních lůžek na počet obyvatel. Hrozí, že budou bez nemocnic akutní péče čtyři ze sedmi okresů a v počtu lůžek na počet obyvatel klesnou regiony hluboko na poslední místo. Naopak centralizace akutní péče do Plzně nebude mít obdoby. Plzeňské nemocnice budou zajišťovat péči pro 73 % obyvatel kraje, cca 420 000 obyvatel.
Zadruhé. Omezením péče přijdou obyvatelé regionů o místní dostupnost zdravotní péče. Cesta do druhé nejbližší nemocnice trvá z některých částí spádových regionů Stodské a Rokycanské nemocnice veřejnou dopravou až o hodinu a půl déle, někdy tedy přes dvě hodiny.
Zatřetí. Obyvatelům regionů i Plzeňanům se zhorší časová dostupnost zdravotní péče - budou u lékaře déle čekat na ošetření i na plánované operace. Pod plzeňské nemocnice by spádově přešlo téměř 150 000 dalších obyvatel - potenciálních pacientů z Rokycanska, Tachovska a části Plzeňska.
Začtvrté. Neexistuje odborná studie, podle které mají plzeňské nemocnice dostatečné kapacity nahradit regionální nemocnice. Jen v lůžkové péči by bylo místo dvou ohrožených nemocnic třeba více než 300 lůžek. I v Plzni se přitom mají lůžka rušit. Bez studie je snaha o utlumení péče v regionech velmi rizikovým experimentem. Zapáté. V Rokycanské i Stodské nemocnici pracují zkušené a kvalitní týmy lékařů a sester, které se v případě, že experiment nevyjde (vysoká pravděpodobnost), podaří dát už těžko dohromady.
Zašesté. Zdravotní pojišťovny nepředložily žádnou studii nebo průzkum, kde by prokázaly, že s jejich návrhy souhlasí obyvatelé regionu, tedy pojištěnci a klienti. Naopak existuje řada objektivních materiálů, z nichž vyplývá, že veřejnost útlum péče v regionech přímo odmítá.
Zasedmé. Útlum regionální péče v regionech bude ekonomicky nevýhodný pro naprostou většinu ze zúčastněných stran. Pacientovi se významně zvýší náklady na dopravu do nemocnice. Města a kraj budou muset vydat více peněz na dopravní obslužnost. Kraj bude muset zahustit síť výjezdních stanovišť zdravotnické záchranné služby a rozšířit počty výjezdních týmů. V regionech se zvýší nezaměstnanost a stát bude muset vydat více prostředků na podporu v nezaměstnanosti. Zdravotní pojišťovny budou nakupovat pro své klienty zdravotní péči dráž než v regionálních nemocnicích, které jsou levnější než soukromé či fakultní nemocnice.
Zaosmé. Při zvyšování schodku prostředků v systému zdravotního pojištění buď nebude možné proplácet, a tedy realizovat některé typy léčby, nebo se zvýší spoluúčast pacientů na léčbě, nebo se zvýší platby zdravotního pojištění.
Zadeváté. Rokycany jsou jedním z mála měst v Plzeňském kraji, kde omlazuje obyvatelstvo, protože se tam stěhují mladé rodiny. Tamní porodnice jako jediná v kraji vykázala loni meziroční nárůst porodů a letos se může situace opakovat. Kdyby se nespekulovalo o jejím možném zavření, měla by loňský počet porodů již na počátku listopadu.
Zadesáté. Zejména v Rokycanské nemocnici se v posledních letech významně investuje (v roce 2010 přes 45 milionů korun). Nemocnice má nové porodní a operační sály, sterilizaci, oddělení klinické biochemie a hematologie, rentgenové přístroje a lékárnu.
ÚSTECKÝ KRAJ
- Mgr. Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí Ústeckého kraje
Diskuse ohledně sítě zdravotnických zařízení a odpovědnosti za dostupnost zdravotní péče zejména v poslední době často nesprávně interpretují zákonné povinnosti krajů a zdravotních pojišťoven. Bohužel tomu nahrává i rétorika ministerstva zdravotnictví. Není pravdou, že za dostupnost zdravotní péče odpovídají kraje, a je na jejich rozhodnutí či odpovědnosti, které nemocnice zůstanou na jejich území zachovány, a které nikoli.
Stačí se podívat na § 46 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, s nimiž uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny. Dojezdové doby vyjadřující místní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění jsou nově od ledna 2013 stanoveny nařízením vlády.
Povinnost zdravotních pojišťoven je tedy nezpochybnitelná, a navíc podpořena společnými memorandy s Ministerstvem zdravotnictví ČR, bez účasti krajských samospráv.
Kraje přeci v daném vyjednávání vystupují pouze v roli zřizovatele nebo zakladatele svých nemocnic, tedy spíše v roli poskytovatelů zdravotních služeb, kteří jsou víceméně závislí na smluvní politice zdravotních pojišťoven a na úhradové vyhlášce, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. Již vícekrát jsme konstatovali, že kraji nepřísluší jakkoli zasahovat do smluvní politiky zdravotních pojišťoven, může pouze vyjednávat, což Ústecký kraj prostřednictvím Pracovní skupiny pro nemocniční péči v Ústeckém kraji činí. Z posledního jednání se zástupci pojišťoven vyplynulo, že změny se týkají všech nemocnic, a tam, kde jsou změny zásadní, nejde o rušení nemocnice jako celku, ale o úpravu struktury a rozsahu zdravotních služeb, zejména využitím moderních metod jednodenní péče s následnou rehabilitací.
Mediálně zmiňované "rušení" (úprava struktury péče) nemocnic se týká nemocnice v Duchcově a v Roudnici nad Labem. V návaznosti na nařízení o dostupnosti služeb splňuje místní dostupnost hrazených služeb podle oborů jiný poskytovatel zdravotních služeb. Z Duchcovska je dostupná nemocnice v Ústí, Mostě a v Teplicích. Z Roudnicka nemocnice v Litoměřicích, Ústí nad Labem, Praze a v Mělníku, vše do minimálního limitu 60 minut (13 až 42 minut).
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
- Ing. Hana Buryová,
vedoucí odboru zdravotnictví V rámci návrhu zdravotních pojišťoven, který byl zveřejněn, není uvedeno žádné lůžkové zdravotnické zařízení poskytující akutní zdravotní péči, jež by v Moravskoslezském kraji mělo být zcela zrušeno -resp. se kterým by neměla být podepsána smlouva. Jedinou výjimkou, která by měla mít smlouvu střednědobou, je Městská nemocnice v Odrách, příspěvková organizace. Ta není součástí "páteřní sítě" nemocnic. Soukromé a městské nemocnice při jednáních se zdravotními pojišťovnami vystupovaly samostatně, za krajské zdravotnické zařízení vyjednával kraj. Prioritou kraje při všech dosud uskutečněných jednáních bylo samozřejmě zachování co největšího rozsahu poskytované zdravotní péče krajskými nemocnicemi, proto je jednoznačný postoj kraje zachovat celé spek-
Dokončení na str. A3
diskusní fórum
Dokončení ze str. A2
trum a žádné oddělení neuzavírat či jakkoli utlumovat.
V současné době je stále řešeno několik "sporných" oblastí týkajících se optimalizace a restrukturalizace lůžkového fondu krajských nemocnic. Jedná se především o problematiku části Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace, pracoviště Orlová, kde požadují zdravotní pojišťovny u oddělení ortopedie a rehabilitace ukončení smluvního vztahu, přičemž Moravskoslezský kraj trvá na jejich zachování. Ortopedické oddělení této nemocnice zajišťuje komplexní ortopedickou péči nejen pro spádovou oblast, provádí léčbu všech onemocnění pohybového aparátu kromě specializované léčby nádorů a onemocnění páteře. Vykazuje největší počet provedených operací totálních endoprotéz v rámci ortopedických pracovišť Moravskoslezského kraje. Oddělení ortopedie obdrželo od ministerstva zdravotnictví akreditaci na vzdělávání II. stupně. Má optimální parametry hodnocení časové a místní dostupnosti, včetně odpovídajícího personálního vybavení. Patří k největším oddělením v rámci nemocnic Moravskoslezského kraje.
Mezi ostatní krajské nemocnice, ve kterých dosud nedošlo k dohodě se zdravotními pojišťovnami, patří např. oddělení hematologie NsP Havířov, p. o., plastická chirurgie Nemocnice Třinec, p. o., oddělení TRN Slezské nemocnice v Opavě, p. o., a rehabilitační oddělení SZZ Krnov, p. o.
Všechna výše uvedená oddělení by měla být zachována pro svoje specifika, kdy se jedná o oddělení s plně erudovaným personálem, přístrojovým vybavením zabezpečujícím zdravotní péči pro velkou spádovou oblast. Rehabilitace SZZ Krnov, p. o., má také vazbu na iktové centrum.
Dosud však nedošlo k žádné dohodě ohledně uzavírání smluvních vztahů a ředitelé krajských nemocnic jsou vázáni usnesením rady kraje posečkat s uzavíráním vypovězených smluvních vztahů o úhradě zdravotní péče, a to do doby ukončení jednání se zdravotními pojišťovnami. Do celé záležitosti se rovněž vložila Asociace krajských nemocnic a Asociace českých a moravských nemocnic.
KARLOVARSKÝ KRAJ
- Mgr. Jana Pavlíková, oddělení vnějších vztahů, odbor kanceláře hejtmana
Situace v Karlovarském kraji je poněkud odlišná od dalších regionů, protože zde po jednání se zdravotními pojišťovnami nehrozí zánik některé z nemocnic. V nemocnicích našeho kraje (Karlovarská krajská nemocnice - tedy nemocnice v Karlových Varech a v Chebu) nehrozí žádná redukce celého oboru zdravotní péče, není tomu tak ani v Sokolově (nemocnice, kterou má v pronájmu od Karlovarského kraje společnost NEMOS Sokolov) či v Ostrově (NEMOS Ostrov). Navrhované snížení lůžek na vybraných odděleních se týká v případě Karlovarské krajské nemocnice jen asi 10 % lůžek, jde tedy spíše o "kosmetické" a managamentem nemocnic odsouhlasené úpravy. Snížení neomezí poskytování zdravotní péče. O informace k situaci v nemocnici v Mariánských Lázních je třeba požádat přímo vedení nemocnice, neboť i kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům dosud nemáme přesné údaje. Tlumočím v této věci stanovisko hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného, jenž k této situaci uvedl: "Jednání nemocnic se zdravotními pojišťovnami byla úspěšná a rozsah poskytované zdravotní péče v nemocnicích v Karlových Varech, v Sokolově, v Chebu a v Ostrově zůstane zachován. Drobné změny, k nimž dojde po dohodě s pojišťovnami, ještě vedení nemocnic upřesní, po splnění podmínek od pojišťoven by pak mělo dojít k podpisu smluv. Smlouvy by měly platit do roku 2017, což považujeme za velmi dobrý výsledek jednání." Ještě je třeba dodat, že vedení nemocnic i Karlovarského kraje sleduje i situaci v rámci celé ČR, v souvislosti s návrhem na rušení několika tisíc lůžek akutní péče rozhodně chápe současné kroky Asociace českých a moravských nemocnic.
JIHOČESKÝ KRAJ
- Mgr. Petr Studenovský, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jihočeského kraje
Jihočeský kraj je zakladatelem osmi nemocnic, z nichž v sedmi je poskytována akutní péče. V každém okrese je jedna nemocnice s akutní péčí. Z informací dostupných k dnešnímu dni předpokládají zdravotní pojišťovny uzavření dlouhodobé smlouvy se všemi našimi nemocnicemi. U všech je však rovněž uvedeno, že smlouva bude provedena s částečnou změnou struktury. Jaké změny budou pojišťovny navrhovat, bude snad jasnější po dalších jednáních. Obecně je naší snahou zajištění dostupné zdravotní péče pro občany našeho kraje, ale i ty, kteří do našeho kraje zavítají. Domníváme se, že jak celkový počet lůžek, tak struktura a složení jednotlivých oddělení v rámci nemocnic je dobře nastavena a není třeba žádných podstatných změn. V našem kraji již v minulosti opakovaně došlo k redukci lůžkové kapacity, už nyní jsme pod republikovým průměrem a rovněž došlo i k rozdělení jednotlivých odborností mezi nemocnicemi. Postup všech nemocnic je v otázce uzavírání smluv s pojišťovnami koordinovaný a k uzavření smluv může dojít až v případě vyjádření souhlasu vlastníka, tedy Jihočeského kraje.