Michal FILA, moderátor:
Vsetínské nádraží pastí pro vozíčkáře. Bez pomoci ostatních se nedostanou ani do nízkopodlažních vlaků, natož pak běžných vagónů. Problémem jsou nízké peróny.
Gabriela SLUŠTÍKOVÁ, redaktorka:
Devatenáctiletá Zdenka Šebelová. Po dětské mozkové obrně je odmalička na vozíku a vlakem jezdí stále častěji. Má ale smůlu, bydlí totiž ve Vsetíně a tamní nádraží má k ideálu daleko, zvlášť, když nemá cestu domluvenou předem, jako třeba dnes.
osoba:
Kdo vám pomůže?
Zdenka ŠEBELOVÁ, handicapovaná cestující:
No, potřebovala bych nějaké lidi, aby mě vysadili s vozíkem do vagónu.
Gabriela SLUŠTÍKOVÁ, redaktorka:
Problém? Nízké peróny a chybějící vysokozdvižná plošina, kterou pro nástup a výstup vozíčkářů mají na každém větším nádraží. Vyjma teda Vsetína.
osoba:
Potřebujete ještě pomoct? Vyjde to tam? Vyjde.
Lenka ŠEBELOVÁ, matka Zdenky:
To nástupiště je velmi nešťastně řešené, je to pro mě vždycky stres, když tady jdeme.
Zdenka ŠEBELOVÁ, handicapovaná cestující:
Lidi jsou ochotní a chtějí pomáhat, ale je někdy riziko, že neví, jak ten vozík mají správně uchopit nebo chytit a tím pádem se může stát, že ten člověk skončí na peronu.
Gabriela SLUŠTÍKOVÁ, redaktorka:
A tak je bezpečnější vystoupit z vlaku až ve 20 kilometrů vzdáleném Valašském Meziříčí a zpátky domů se vrátit speciální svozovou službou. To jsou ale další peníze. Nízké perony nekomplikují nastupování a vystupování pouze vozíčkářům, ale prakticky všem cestujícím. Úrazy především seniorů nejsou výjimkou.
Pavel TESAŘ, mluvčí, SŽDC:
Bohužel žádné provizorní řešení v této stanici udělat nejde, proto se musí provést výraznější rekonstrukce a ta vyjde na více než 1 miliardu korun.
Gabriela SLUŠTÍKOVÁ, redaktorka:
Podobný problém jako ve Vsetíně je v regionu taky ve stanici Zlín-střed. Na rychlé řešení ale nemá správa železnice peníze, a tak si i Zdenka bude muset na pohodlné nastupování a vystupování z vlaků ve Vsetíně počkat odhadem několik let.