Hipoterapie

Občanské sdružení EPONA se věnuje hipoterapii. Hiporehabilitace je moderní rehabilitační metoda s komplexním bio-psycho-sociálním působením na lidský organismus. Přenášením pohybu koňského hřbetu na lidské tělo dochází ke stimulaci centrálního nervového systému. Přejímání motorického pohybu ovlivňuje svalový tonus a zdokonaluje pohyb člověka v prostoru. Hipoterapie je indikována u neurologických onemocnění (dětská mozková obrna, roztroušená skleróza, degenerativní nervová onemocnění atd.), u ortopedických onemocnění (skoliozy, svalové dysbalance atd.), a rovněž v kategorii interního lékařství (kardiovaskulární onemocnění, astma bronchiale,

Diplomová práce o hipoterapii, kterou vypracoval Erik Novotný. Hlavním cílem diplomové práce je zmapování managementu hipoterapie. Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Ve výzkumném terénu je zaměřena na klienty s dětskou mozkovou obrnou.

Baneta poskytuje hipoterapii, léčebné ježdění na koni, dětem a dospělým se zdravotním či mentálním postižením, klientům s poruchami pohybového aparátu a dalším, pro které má jízda na koni pozitivní vliv na pohybový aparát a psychiku.

Bakalářská práce Lucie Mičicové se zaměřuje na paravoltiž, její historii i vliv na hadicapovaného jedince. Zároveň obsahuje výtah z pravidel a tréninkovou jednotku. Dále se zaměřuje na hiporehabilitaci, stejně jako u paravoltiže, na její historii i vliv na handicapovaného jedince. V praktické části se zaměřuje na paravoltiž z pohledu cvičenců a trenérů. A také porovnává rozdíly mezi paravoltiží a hiporehabilitací podle vlivu na zmírnění handicapu.

Podle české Wikipedie je hipoterapie léčebná metoda, která působí na klienta prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na klienta, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu (vleže na břiše, s oporou o předloktí atd.), dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku. Ten musí nejen zpracovat vjemy o změnách, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, ale i vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organizmus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí. Díky tomu, že kůň má velice podobný pohybový stereotyp chůze jako člověk, nutíme tak centrální nervový systém pohybově znevýhodněného člověka zpracovávat a vysílat vjemy a příkazy, které by za normálních okolností vysílal při lidské chůzi. Je tak možno docílit pokroků právě v rehabilitaci pohybu u dětí i dospělých tam, kde je postižena koordinace, rovnováha a vývoj vzpřimování.

Studentka Gymnázia Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Adéla Karhanová se ve své maturitní práci zabývala animoterapií. Tento pojem zahrnuje canisterapii (terapii za pomoci psů), felinoterapii (terapii za pomoci koček), hipoterapii / hiporehabilitaci (terapii za pomoci koní), delfinoterapii (terapii za pomoci delfínů), lamaterapii (terapii za pomoci lam), ornitoterapii (terapii za pomoci ptáků), insektoterapii (terapii za pomoci hmyzu) a další (malá zvířata, hospodářská zvířata, volně žijící zvířata, exotická zvířata v zoo a podobně). Jak přílohu zpracovala seznam dostupných animoterapií ve Středočeském kraji. Obsahuje kontakty na téměř čtyř desítky organizací, které se některým druhem animoterapie zabývají.