Článek na webu sdružení LORM popisuje způsoby komunikace s hluchoslepým člověkem v závislosti na stupni jeho postižení a dalších okolnostech. Patří k nim mluvená řeč, psaná forma, znakový jazyk, taktilní znakový jazyk, Lormova abeceda, Braillovo písmo, prstová abeceda, daktylotika do dlaně, TADOMA a odezírání.
Taktilní znakový jazyk je dotykovou variantou českého znakového jazyka, která je přizpůsobena komunikačním možnostem hluchoslepých osob. Taktilní znakový jazyk je založen na vzájemném kontaktu jedné nebo obou rukou komunikujících, přičemž hluchoslepý člověk přijímá informace pomocí aktivního odhmatávání jednotlivých znaků. Touto formou komunikace se dorozumívají především ti hluchoslepí, kteří si jako první osvojili znakový jazyk a pak, v důsledku zhoršujícího se zrakového vnímání, byli nuceni přejít k jeho dotekové podobě. Zatímco ve světě je taktilní znakový jazyk mezi hluchoslepými běžně používán, u nás jsou s ním hluchoslepí seznamováni až v rámci projektu Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé.
Jedná-li se o vrozenou formu hluchoslepoty, je komunikační systém vytvářen uměle s využitím dalších smyslů - hmatu, čichu a chuti. Ty však mohou nedostatek sluchu a zraku kompenzovat jen částečně. V případě získaného postižení je situace pro vytvoření komunikačního systému jednoznačně příznivější, protože jedinec při dorozumívání může využít minulou sluchovou i zrakovou zkušenost. Příspěvek doc. PhDr. Evy Souralové, PhD., je na internetovém portálu www.sancedetem.cz, který nabízí kvalitní informace z oblasti ohrožených dětí v České republice.
Hluchoslepé dítě je vždy odkázáno na pomoc druhé osoby, ale může se samostatně například oblékat nebo stravovat. Hluchoslepota není jen součtem hluchoty a slepoty, je to postižení takového stupně, že způsobuje problémy s učením, chováním i komunikací a celkově ovlivňuje nejen pracovní schopnosti, ale i duševní život postiženého. Článek Mgr. Ilony Ireinové se zabývá e vztahem handicapované mládeže a společnosti, tématem její doktorandské práce je výchova a vzdělávání hluchoslepých dětí u nás a v zahraničí.
Připojí-li se ke stařecké nedoslýchavosti i zrakové potíže, život člověka je v mnoha ohledech negativně ovlivněn. O tom, co všechno hluchoslepota získaná v seniorském věku obnáší a jak lze s osobou s tímto duálním smyslovým postižením efektivně komunikovat, informuje rozhovor na serveru Žijeme naplno.cz s PhDr. Radkou Horákovou, Ph.D. z Katedry speciální pedagogiky z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Rozhovor časopisu Gong s ředitelkou sdružení LORM Otou Pačesovou se z velké části zabývá problematikou komunikace hluchoslepých lidí.
Česká modifikace německé úpravy původní Lorm Abecedy. Byla provedena českými hluchoslepými osobami při jejich společném setkání na psychorehabilitační akci organizované společností Lorm v červnu 1993. Ke komunikaci se používá dlaňová strana nejlépe levé ruky, prsty této ruky se drží poněkud napjaté a mírně roztažené. Podle potřeby je možno používat i dlaně pravé ruky. Mluvčí vyznačuje jednotlivá písma svým ukazováčkem dotykem do dlaně a na prsty ruky příjemce sdělovaných informací podle schématu, které je zobrazeno na webových stránkách sdružení LORM.
Abecední seznam aktualizovaný k 27.7.2012 obsahuje 39 tlumočníků s uvedením oblasti působení a typu služby.
Přesná pravidla pro kontakt a komunikaci s hluchoslepou osobou nejsou daná. Záleží především na rozsahu postižení každého hluchoslepého jedince, na jeho schopnostech, aktuálním zdravotním stavu a ochoty pomoci intaktní veřejnosti. Článek na webu sdružení LORM představuje obecná doporučení pro komunikaci s hluchoslepou osobou a zvlášť pak pro komunikaci ve zdravotnickém zařízení.
Článek na webu Ruce.cz o tom, jak komunikují neslyšící a hluchoslepí při sportovních aktivitách.