Zástupce ombudsmana uzavírá sérii návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem poskytujících péči lidem se syndromem demence. Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana celkem jedenáct zařízení v deseti různých krajích. Ve dvou domovech odhalili špatné zacházení s klienty.
Celosvětová studie The Economist Impact zkoumající index kvality péče o pacienty zjistila, že západní Evropa dosahuje výrazně vyššího skóre ve srovnání se střední Evropou. Zdlouhavé schvalovací procesy, vysoká administrativní zátěž nebo nižší výdaje na zdravotní péči přispívají k jednomu z klíčových problémů – omezenému přístupu k léčbě. Zatímco například v Německu mají pacienti přístup k nově schválené léčbě od Evropské agentury pro léčivé přípravky v průměru za 128 dní, v České republice je to až čtyřikrát déle.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) vyhlásila ve středu 26. června spolu se všemi kraji a Nadačním fondem Škoda Auto nejlepší inovativní projekty v sociálních službách. Ve 2. ročníku soutěže Cena inovace v sociálních službách zvítězilo celkem 5 projektů z celé České republiky, které do každodenní praxe poskytovatelů sociálních služeb a krajských úřadů vnesly nadstandardní, inovativní či výjimečný přístup.
Podle zjištění veřejného ochránce práv chybí instruktorům autoškol a zkušebním komisařům pravidla pro dorozumívání se žáky se sluchovým postižením. Některé autoškoly proto tyto zájemce odmítají. Ministerstvo dopravy teď na doporučení ombudsmana připravuje pro autoškoly manuál, jak při kurzech i zkouškách komunikovat s lidmi, kteří mají problémy se sluchem.
V Česku vzniká iniciativa s názvem Síť bez bariér. Stojí za ní organizace, které dlouhodobě pomáhají lidem s handicapem: Nadace Charty 77 | Konto Bariéry, Disway, Pražská organizace vozíčkářů, Pestrá a Česká asociace paraplegiků – CZEPA. Společně budou prosazovat lepší přístupnost veřejného prostoru a zasazovat se o odstraňování bariér, které zejména lidem se zdravotním postižením brání žít naplno.
Pražské kreativní studio Družina (součást produkční a postprodukční společnosti NICE!), které se zaměřuje na etické a veřejně prospěšné kampaně, spouští kampaň, jejímž cílem je zvýšení počtu asistentů/asistentek, kteří pomáhají lidem s postižením a seniorům po celé ČR žít normální život. Hlavní součástí kampaně pro obecně prospěšnou společnost Asistence je série videospotů - AI vás nenahradí a Asistence je práce, kterou už dávno znáte.
Rodiče, učitelé i vedení škol by se už příští školní rok mohli dočkat podrobnějších pravidel, kdo a jak má během vyučování a školních aktivit pomáhat žákům s chronickým onemocněním nebo jinými zdravotními problémy. Na aktualizaci metodiky pro zajištění léčby a jiné zdravotní podpory dětí ve školách se podílí i veřejný ochránce práv. Nyní vzdělávání dětí se zdravotními problémy často komplikuje nejistota, jak mohou pomáhat třeba učitelé, a které úkony by měli dělat výhradně zdravotníci. To ukázal i výzkum ombudsmana.
V rámci úpravy zákona „Lex Ukrajina VII“ vláda schválila návrh na navýšení humanitární dávky pro ukrajinské uprchlíky se zdravotním postižením. Od 1. ledna 2025 tak podle návrhu v novele bude humanitární dávka navýšena u zdravotně postižených dětí o 6 600 Kč a u dospělých osob o 4 400 Kč. V poslední době se současně výrazně zlepšila bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu, pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny. V prvním kvartálu letošního roku příjmy dosáhly 6,4 miliardy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v rámci programu 013 310 Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb dvě výzvy k předkládání žádostí o dotaci týkající se všech cílů stanovených v dokumentaci programu. Od 26. června 2024 bude možné podávat žádosti o dotace pro záměry týkající se podpory mobility a také bude znovu otevřena výzva podporující pořízení elektrické požární signalizace.
Pokud jde o péči o nemohoucí nebo jinak potřebné osoby mimo pobytová zařízení, stát spoléhá na neformálně pečující, kteří vůči svým blízkým pociťují morální povinnost a jsou odhodláni se o ně postarat, co nejdéle to je možné. Aby opečovávaní mohli zůstat v domácím prostředí, je ale potřeba mít dostatečné kapacity v terénních sociálních službách. V případech, kdy už není možné péči realizovat v domácím prostředí, je nezbytné mít kapacity v odlehčovacích nebo pobytových zařízeních. Na samotné neformálně pečující se přitom často zapomíná.