Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.
Hračkářství Agátin svět sbírá stavebnice a vhodné hračky do oddělení nemocnic. První várku dostaly v pondělí 20. listopadu děti z kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole. Postupně se tyto hračky dostanou do všech 8 onkologických a hematologických center v republice.
V příběhu, který aktuálně hýbe naší veřejnou scénou, je mnoho nejasností, emocí a stigmatizujících vyjádření. Účastníci veřejné rozpravy se v médiích i na sociálních sítích opírají vědomě či nevědomě o předsudky, které ve společnosti vůči lidem s duševním onemocněním panují. Není dobré posilovat obraz „na první pohled duševně nemocného“, který není odpovědný za to, co dělá, neměli bychom mu věřit a na nic se ho ptát, protože neví, co se s ním děje nebo co je pro něj dobré. To znevažuje každého, kdo problémy v oblasti duševního zdraví musí ve svém životě každodenně řešit.
Na infolinku ČSOB mohou nyní nově volat také klienti, kteří potřebují zprostředkovat řeč operátora písemnou formou, doslovně a v reálném čase (lidé nedoslýchaví, ohluchlí, senioři s poruchami sluchu, cizinci s částečnou znalostí češtiny). Telefonický hovor podporovaný online simultánním přepisem odstraňuje komunikační bariéru mezi klientem a operátorem linky, je časově vysoce efektivní a zajišťuje klientovi rovnoprávný přístup k informacím a službám.
„Hledá se 300 000“, takto by zněl titulek pomyslného inzerátu plicních lékařů, kteří se snaží najít ty, jež mají závažnou plicní nemoc a neví o tom. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) v ČR ročně „zabije“ 3 500 lidí, fatálním následkům choroby se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují. Od letošního října startuje dvouletý pilotní screeningový program, který pomůže odhalit nemoc včas. Plicní lékaři jej představují v rámci Světového dne CHOPN, jenž letos připadá na 21. listopadu.
Deset neziskových organizací právě dokončilo testování a přípravu kampaní, kterými hodlají zajímavěji oslovit své dárce. Bude tak jednodušší podpořit dobré věci okolo nás. Jak na to šly?
Na srdečně-cévní onemocnění umírá ročně kolem 50 000 Čechů. O své srdce a cévy by měli víc pečovat diabetici a lidé s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem a obezitou. Právě diabetikům, kterých je v ČR kolem 1 milionu, hrozí v porovnání s ostatními 3x častěji infarkt , a dokonce 4x častěji mrtvice. Důležitá u nich proto je nejen zdravá životospráva, ale i vhodná antidiabetická léčba pozitivně ovlivňující hladinu cukru v krvi i hmotnost. To připomíná každoročně Světový den diabetu, který se slaví 14. listopadu.
O víkendu 3. a 4. listopadu 2018 proběhl ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity už osmý běh workshopů o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele s těžkým postižením zraku – podzimní Agora 2018. Agora je unikátní akce s mezinárodní účastí, přitahující svým zaměřením a vysokou odbornou i organizační úrovní účastníky ze všech koutů České republiky a Slovenska.
Ve světě žije zhruba 1,3 miliardy lidí se zrakovým postižením. Vyplývá to z nedávno zveřejněného dokumentu Světové zdravotnické organizace. Zhruba 826 milionů lidí má nějakou formu vady vidění na blízko, 188 milionů lidí trpí mírnou krátkozrakostí, 217 milionů střední až těžkou krátkozrakostí a 36 milionů lidí je nevidomých. Právě jim je věnovaný Mezinárodní den nevidomých, který připadá na 13. listopadu.
Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Jenže prodloužila se doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se prakticky nezměnil, u mužů dokonce o 0,6 roku klesl. To chtějí změnit odborníci i pacientské organizace.